Já mám v sadu staré stromy, mezitím mladé, představuji si to jako velkou rodinu. Ty staré stíní, zachycují vítr, těm mladým se docela daří. Jenom ti paraziti ze starých stromů jdou na mladé, jejich listí a květy jim lépe chutnají. Ale to se bez chemie nedá napravit a stříkat bych musel i okolí, celý les.

Tak si pro jablka některé roky zajedu do Chelčic, některé roky nevím, co s nimi. Vloni jich bylo přes pět metráků, namoštovali jsme je do krabic.

Meruňky nebo broskve mám jednou asi za 5 roků, globální "oteplení" se na Blatensku nekoná. Třešně jsou také hodně závislé na počasí- pod 10°C včely nevylétnou a neopylí.

Zachraňují to někdy čmeláci, mají u nás v koutě u kompostu hromádku kamení, kde se jim líbí. Pozdě kvetoucí ovoce, jako japonské slívy a pološvestka mívají ovoce častěji. Vloni byla i obecná švestka obsypaná, sušil jsem je v době levného tarifu a zrovna si je žvýkám- nekupuji žádné chemické čipy.

V Bavorsku se květy nastříkaly vodou, mráz tak působil na vodu a květům neuškodil. Zajímavé, opravdu ten led roztál a květy zůstaly- viděl jsem to v Bad Feilnbachu, obdobě českých Chelčic.

"Soused zase navezl do sadu balíky sena a pálil je, vítr ale plameny hodně rozfoukával. Zatím jsem se ho neptal, zda to pomohlo,“ podotýká ovocnář.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pomohlo....květy nespálil mráz, ale ty plameny z balíků sena

a co bělení kmenů vápnem, aby se oddálilo kvetení? To už se nedělá? Asi ne, spousta sadů vypadá jako kdyby se o ně nikdo nestaral.

Ono to hlavně blbě vypadá. I když to zase pomůže proti škůdcům. Ale tady bych raději zvolil nějaký postřik proti škůdcům a na jižní stranu kmene přivázal desku, což by mělo větší účinek proti předčasnému kvetení, než vápno. Ale vápno bylo vždy na vesnici dostupné, levné, tak se to holt používalo.