Moderní metody umožňují zachránit pacienty až s 90 procenty popáleného těla. Kůže dospělého má 1,6 až 1,8 metrů čtverečních. Jedno procento je dlaň s nataženými prsty. Šance na záchranu závisí i na první pomoci.
"U menších popálenin je nejdůležitější chlazení, a to tak dlouho, dokud to přináší úlevu od bolesti," řekl ČTK přednosta kliniky popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady docent Leo Klein. Chlazení zabrání i tvorbě puchýřů. Chladit se mají jen malé plochy - ruce, obličej nebo krk, nikoli "celý člověk".
Čaj, káva a sprcha
"Je chyba balit do mokrého prostěradla. Popálenému je zima a jeho stav se tím může zhoršit," varoval přednosta. Na popálená místa se nemá sahat ani je zasypávat moukou či mazat krémem nebo vajíčkem, jak se někdy stává. Při ošetření je vhodné omýt dezinfekcí okolí rány. Na ránu pak stačí přiložit čistou látku. S rozsáhlou popáleninou je nutno vždy jet do nemocnice, zdůraznil lékař.
Ze statistik vinohradské kliniky vyplývá, že popáleninových poranění v Česku mírně ubývá. Je méně pracovních úrazů. Zlepšila se prevence a stoupla bezpečnost provozů, kde tyto úrazy hrozily nejvíce, jako jsou slévárny, doly a vysoké pece. Přibývá ale úrazů z aktivit ve volném čase, je více popálených od grilování a táboráků.
U malých dětí je tradičně nejčastější příčinou opaření čajem, kávou nebo polévkou, což souvisí s nepozorností dospělých. U seniorů zase bývá příčinou popálenin často kolaps: omdlí ve sprše a opaří je horká voda nebo spadnou při srdečním záchvatu na kamna. K pacientům přibyli v posledních letech uživatelé drog, kteří si drogu sami vaří.
Pacienti s rozsáhlými popáleninami zůstávají v péči odborníků řadu let.
Vinohradská klinika ošetří ročně 12 000 pacientů, 2 000 z nich s novými popáleninami. V první fázi má léčba zabránit infekci popálených ploch. V další je chirurgicky odstraněna popálená kůže a transplantována nová.
Následují rekonstrukční operace. Léčba vážných popálenin vyjde téměř na milion korun, zdravotní pojišťovny ji hradí.
Česko má dlouholetou tradici léčby popálenin. První oddělení popálenin na evropském kontinentě založil v roce 1953 profesor František Burian v Legerově ulici v Praze. Přispěl ke změně pohledu na léčbu, do té doby se popáleniny jen převazovaly a čekalo se, jak si tělo poradí. Třetina pacientů umírala na popáleninový šok nebo sepsi. Chirurgická léčba a další moderní metody výrazně vyhlídky pacientů zlepšily.
