Neobvyklé zbarvení dnes skoro čtrnáctidenního samečka je výjimečné zejména tím, že se narodil normálnímu páru lva pustinného, který má pískově hnědou srst.
"Lvíče přišlo na svět 10. srpna. Matkou je šestiletá prvorodička Scheila a otcem devatenáctiletý Kristián. Když jsem tu hříčku přírody uviděl, nemohl jsem věřit vlastním očím," okomentoval Ambrož zrození jednoho z nejvzácnějších tvorů živočišné říše.
Za senzaci považuje narození této genetické mutace, které chybí kožní pigment, i zoolog Zoo Dvůr Králové Pavel Moucha. "Aby přivedl běžný pár lvů na svět bíle zbarvené mládě, je přibližně tak pravděpodobné, jako že vyhrajete první cenu ve sportce," potvrdil.
Momentálně si neuvědomuje, že by se to v poslední době nějakému chovateli v Evropě nebo ve světě povedlo. "Jisté je, že se něco podobného nepodařilo nikdy v dějinách naší země a bílého lva tu nechovala ani žádná zoologická zahrada," dodal Moucha. Nejblíže ho mohou vidět lidé v zoo v Bratislavě, ale tam byl dovezen.
Pro mládě vběhl mezi šelmy
Narozené mládě musel Ambrož ze lvího výběhu zhruba 20 minut po porodu vyndat. Hrozilo totiž, že mu ostatní zvířata ublíží. "Odlišně zbarveného jedince totiž smečka zavrhla a sloužil jim jen jako hračka.
Lvy, kromě samce Kristiána, se ale nedařilo odehnat, takže jsem nakonec mezi ně vběhl a mládě vynesl ven. Na nebezpečí, které mi hrozilo, jsem vůbec nepomyslel. Přednější bylo ho zachránit."
Lvíčka si vzali s manželkou Janou domů a začali se o něj starat. "Narozdíl od předešlých mláďat této kočkovité šelmy, která jsme odchovali, se toto vůbec nedotklo mateřského mléka. To znamená, že nemělo prakticky žádné protilátky posilující jeho imunitní systém.
Základem všeho tudíž byla abnormální hygiena, téměř jako na chirurgickém sále. Bez důkladně umytých rukou bych se ho například netroufl ani dotknout," popisuje Ambrož.
Doma ho krmí každé tři hodiny
Zhruba dvoukilové lvíče zatím s manželkou každé tři hodiny krmí mlékem, které si vyrábějí podle vlastního receptu. O jeho budoucnosti, pokud vše dobře dopadne, má však jasno už nyní.
"Má sice obrovskou hodnotu, ale o prodeji jsem neuvažoval ani vteřinu. Zůstane tady a stane se jedním z dalších lákadel pro naše návštěvníky, z jejichž vstupného naše nezisková společnost převážně žije," odmítl jakékoli jiné spekulace Ambrož. "Navíc je to samec, tudíž přenašeč tohoto atypického genofondu, tudíž se v budoucnu možná dočkáme dalšího bílého kotěte," dodal.
O tom, že tento vývoj bude zajímavé sledovat, je ostatně přesvědčen i zoolog Moucha. "Uvidíme, čím nás příroda překvapí," naznačil.
Venku uvidí bílého lvíčka návštěvníci parku zhruba za měsíc, až si vybuduje dostatečnou imunitu. Do té doby ho mohou spatřit alespoň díky kamerovému systému, který chce Ambrož spustit tento týden.
Dříve pokrývač, od roku 1990 chovatel lvů
Ambrož, původní profesí pokrývač, začal doma s chovem lvů v roce 1990. K dnešnímu datu jich odchoval 34. Kromě bílého lvíčete se mu ta poslední tři v jeho parku narodila 20. srpna. Momentálně jich tak jeho lvinec obývá dvanáct.
Radost mu ale udělal i pár tygrů ussurijských. Po loňských třech přivedl letos 6. srpna na svět jedno zdravé mládě.
Park exotických zvířat ve Dvorci začal jako obecně prospěšná společnost fungovat před dvěma roky. Na provoz nedostává Ambrož žádné dotace. Náklady pokrývá vstupné a dary od sponzorů.
Lidé zde mohou od května do konce října zhlédnout zhruba 110 kusů zvířat padesáti druhů. Mimo již uvedené kočkovité šelmy, na které se zde specializují, například indické vodní buvoly, přímorožce šavlorohého, paviány babuiny, největší opice na světě – mandrily rýholící či českého brtníka, který tvoří nejmenší populaci medvěda hnědého.
prarodiče z Jihoafrické republikyModerní historie bílých lvů se začala odvíjet v roce 1975, kdy se v rezervaci Timberland, která je součástí Krugerova národního parku na samotném východě Jihoafrické republiky, narodila tři lvíčata. V jazyce zulu dostala jména Temblor (Naděje), Tombi (Děvčátko) a Vela (Překvapení). Překvapením právě bylo, že zatímco Temblor a Tombi byli bílí, sama Vela měla tradiční pískově hnědou barvu. Nejenže se tato lví trojčata stala prarodiči celé linie dnešních bílých lvů, ale napomohla také genetikům správně určit původ jejich bílé srsti. Z časopisu 21. století z 19. ledna 2009 |
