Nečekaný mrazivý skok může způsobit problémy všem zvířatům, která nestihla zazimovat.
"Na našem hřišti je celkem život, když nepočítám srnky, zajíce, bažanty, hojné ptactvo a ryby, tak u nás žije početná kolonie nutrií říčních, čítající odhadem 25 kusů," je si vědom Tomáš Rozboud, head grenkeeper terezínského golfového hřiště.
Větší rozšíření řekomyši, známé též jako vodní krysy, je omezeno tím, že jde spíš o subtropické zvíře, špatně snášející delší mrazivé dny. Hustá kožešina ho před omrzlinami neochrání, v létě naopak bývá příčinou přehřátí organismu. "Každoročně se v našich biozónách líhnou i skokani zelení a již druhým rokem u nás hnízdí pár slípek zelenonohých, což jsou ohrožené druhy," dodává Rozboud.
Medvědi nevědí
Největší zvíře, zasahující do života českých golfistů, je medvěd. Každý rok se alespoň jedna tato mohutná masožravá šelma, vážící až 350 kilo, objeví buď na Valašsku, Beskydách, nebo v Javorníkách. Na člověka zaútočí jen zřídkakdy, nejčastěji pokud je raněná, nebo vyrušená při konzumaci potravy.
Při setkání je hlavní zachovat klid, nekřičet a neutíkat. Tomu, koho při ústupu šelma sleduje (medvědi nevědí, že golfisti nemaj´ zbraně), se doporučuje upustit třeba rukavici, která upoutá její pozornost. Pomoci může i leh na břicho s šíjí a hlavou přikrytými lokty. Medvěd často útok jen předstírá, nebo ztratí zájem.
Ideální bude nebrat si na hřiště (např. Ropice, Ostravice, Čeladná) bag přetékající potravinami, odpalovat rovně a držet se uprostřed ferveje.
Z golfových resortů by měly být pravidelně odváženy odpadky, případně greenkeepeři musí zajistit kontejnery (popelnice) tak, aby se do nich medvědi nedostali.
Prasata na vzestupu, sysli na ústupu
O špatných zkušenostech s divokými prasaty mohou vyprávět třeba návštěvníci Bechyně, Českého Krumlova, Benátek nad Jizerou, Štiřína, Karlštejna nebo ústeckých Teras. V méně známých Třímanech na Rokycansku zbyla po nočních nájezdech černé zvěře na fervejích a greenech taková spoušť, že zrušila dokonce celou tamní loňskou sezónu.
Stavy štětináčů narostly díky velkým plochám řepky i kukuřice. Ještě před II. světovou válkou u nás divoká prasata ve volné přírodě nežila a chovala se pouze v oborách. Jejich návrat je impozantní. Zabydlela se natolik, že myslivci musí ročně skolit kolem 70 tisíc kusů.
Sysla obecného znají čeští golfisté důvěrně z karlovarského hřiště. Tamní kolonie je nejzápadnějším místem jejich výskytu na světě. Svého času byla největší v Evropě, po hřišti se vesele prohánělo na 600 šlachovitých zvířátek s nápadně velkýma očima a krátkým ocasem. Jejich přirození nepřátelé - lišky, kuny, kočky a draví ptáci - se golfistů bojí.
To se změnilo, sysli jsou tady na vymření. "Do letošní zimy jich šlo maximálně 30 kusů. Poslední zimy jim daly zabrat, roztátý sníh je několikrát vytopil. Chceme je za každou cenu udržet," říká course manager Karel Mařík. "Pokud to nepůjde, přivezeme je z jiných lokalit v koordinaci s CHKO Slavkovský les."
V minulosti byl tento nesmírně pohyblivý hlodavec dosti hojný a až do 60. let byl přirozenou součástí přírody. Dnes patří mezi kriticky ohrožené druhy a je přísně chráněný.
Krotcí hadi a agresivní labutě
Setkání s hady bývá dílem velké náhody, tím spíš na golfovém hřišti. Nejobávanější zmije však lehává i na místech nečekaných, často žije skrytě v bezprostřední blízkosti lidí. Známé jsou její nálezy z okraje stotisícového Ústí nad Labem (hřiště Terasy) nebo v hojně navštěvovaném parku v Hradci Králové.
Dívat se, kam šlape, by měl každý, kdo hledá zatoulaný míč ve vysoké trávě. Výhodou jsou samozřejmě pevné boty a dlouhé kalhoty. Jed zmije je sice účinný, avšak ani plný obsah jedové žlázy nepostačí k usmrcení zdravého člověka.
Sokolovskou osmnáctku si za své teritorium i zimoviště zvolilo několik labutí. Polokrotcí bílí pořízkové si oblíbili hlavně jamku číslo 6 s jedním z rybníků. Samec bývá vášnivým obráncem svého území a zaujímá k tomu opravdu hrozivý postoj.
"Naši nádherní chráněnci nejsou agresivní ani útoční, ale mezi golfistou a labutí musí být určitý respekt," říká ředitel Jaroslav Mühlhansel. "Dospělý samec by si dokázal poradit i s velkým psem. K žádnému nepříjemnému konfliktu u nás během sezóny naštěstí nedošlo."
Labuť spotřebuje za jeden den až čtyři kila potravy. Při vysílení nebo onemocnění může dojít k jejímu přimrznutí chodidly běháků k ledu a ke vzniku omrzlin. Nejde však o příliš běžnou věc. Zdravý pták si dokáže včas najít otevřenou volnou vodní hladinu.
(Pokračování.)
