Povodně i tání v Česku letos poprvé předpoví data z družice

Nový systém, který propojuje data z optických i radarových družic, pomůže hydrologům předpovědět jarní povodně. Družice umí odhalit, kolik sněhu kde leží a jaké jsou jeho vlastnosti. Český hydrometeorologický ústav systém vyzkouší už při tání letošního sněhu. Informace o sněhu doposud meteorologové sbírali pouze z měřicích stanic.

Systém Floreo kombinuje data ze dvou družic, hydrologům pomůže předpovědět povodně. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Nový družicový systém snímků pomůže hydrologům doplnit obraz o sněhu. Informace z měřicích stanic totiž nejsou zcela přesné. Pozemní stanice jsou totiž většinou umístěny na loukách, odkud sníh rychleji odtává, v lese přitom může zůstat stále velké množství sněhové pokrývky.

Systém Floreo

Na systému spolupracovala Česká kosmická kancelář a společnosti Sprinx Systems a Gisat za podpory Karlovy univerzity. Kvalitnější údaje využijí hydrologové nejen na konci jara, v letním období pro ně bude prospěšná plošná informace o nasycenosti půdy vodou, která umožní odhadnout možnou odezvu povodí na deště. Ukáže také, jak je půda vysušená, tedy jaké je riziko vzniku požárů.

"V roce 2006 jsme tak stále očekávali kulminaci odtoku, protože jsme měli data, že už žádný sníh v krajině neleží, a ona stále nepřicházela," uvedl hydrolog Jan Daňhelka.

Nyní hydrologům pomohou snímky z družice Terra (jejího skeneru Modis) v rozlišení 250 metrů nebo radarové snímky družice Envisat a skeneru Asar v rozlišení 150 metrů. Výhodou dat Modis je každodenní přelet nad daným územím a přímočařejší vyhodnocení dat. Data Asar je naopak možné zpracovávat bez omezení oblačností, ale jen s periodou opakovaného měření přibližně deset až čtrnáct dní.

Floreo oba zdroje dat kombinuje. Kromě toho může systém data porovnat s výsledky z takzvaného sněhového modelu založeného na matematickém výpočtu ze srážek a teplot měřených v síti meteorologických stanic Českého hydrometeorologického ústavu.

Hydrologové se nyní budou podle Daňhelky s novými daty učit pracovat. Podle něj přinesou praktickou pomoc i laikům, na mapě se tak mohou lidé v budoucnosti podívat, kolik sněhu leží u jejich chalupy.

ROZHOVOR S HYDROLOGEM DAŇHELKOU

Je pro vás systém Floreo převratným krokem?
Není. Spíše to chápu jako další krůček k zlepšování naší práce a systému. Monitorování sněhové pokrývky byla slabina, kterou jsme chtěli zlepšit. Do nynějška jsme užívali pouze matematické modely a data naměřená na některých místech země. Družicová data nám nyní umožní porovnávat, verifikovat.
Podobná data už delší dobu poskytují jiné družice, nicméně nebyla tak kvalitní, nedokázala se vyrovnat například s oblačností. Nyní máme k dispozici přesnější a podrobnější informace. Zjednodušeně řečeno nyní budeme vědět, kde sníh je a kde není. Přesný přehled jsme s několika měřícími stanovišti a navíc z kanceláře v Praze neměli.

Spolupracuje systém Floreo i s vašim superpočítačem, který jste nedávno představili?
Ne, jsou to dva samostatně fungující systémy. Superpočítač, který má přesněji předpovídat povodně a přívalové deště, užívá vylepšených předpovědních modelů a speciálních programů. Systém Floreo je program, který nám poskytuje přesnější data a nové informace, které jsme doposud neměli k dipozici.

Kolik vás systém družicových dat stál?
Jelikož spolupracujeme s Evropskou kosmickou agenturou, máme neomezené množství dat jako uživatelé zdarma. Pro nás jsou přístupná na internetu.

Množství sněhu můžete sledovat už letošní jaro?
Ano, nicméně celý systém družicových snímků se nadále vyvíjí a nejde o uzavřenou věc. Naši lidé se s ním budou nyní učit pracovat, prozkoumáme, o čem dalším mohou vypovídat, které stránky jsou ještě slabší a měly by být vylepšeny. Co dalšího by se dalo daty měřit.