Dívky trpící anorexií či bulimií, děti závislé na alkoholu, drogách či automatech, šikanované, s psychickými poruchami chování, agresivní nebo nezvladatelné. Ti všichni by se mohli už za rok léčit v Hrabicích u Vimperka. Místní lidé jsou ale spíše proti.
Z hrabického Domečku, jak se ústav pro mentálně postižené jmenoval, by měl být odborný léčebný ústav pro mládež od 15 do 26 let. Mladí, kteří mají například problém s alkoholem, by sem přicházeli dobrovolně a odborníci jako zdravotní sestry, psychologové či psychiatři by se jim snažili pomoci začlenit do společnosti.
"Chtěli bychom už v lednu začít připravovat rekonstrukci budov. Nebyla by to léčebna, ale právě poléčebné zařízení, kam by přicházeli mladí, aby se naučili pracovat a mohli se vrátit zpět do společnosti," popsala manažerka projektu Lucie Hamarová.
Gallus Ruber slibuje, že v zařízení by bylo pětadvacet pracovních míst pro lidi, kteří by se starali o stovku klientů. Ti všichni by ale byli v Hrabicích dobrovolně a za pobyt by platili minimální sumu.
"Každý den by měl svůj režim, museli by se vzdělávat, pracovat a měli by i prostor účastnit se veřejného života na Vimpersku. Větší část nákladů za pobyt by byla placena ze zdravotně sociálních fondů, část peněz vydělají prací a zbylé minimum by dopláceli klienti," popsal další z manažerů projektu Milan Zelinka.
Vimperští se obávají narůstání problémů ve městě
Zastupitelé jsou ale k plánům, jak Gallus Ruber zrekonstruuje minimálně za čtyřicet milionů korun hrabický Domeček, střídmí. "Když odcházeli postižení z Hrabic, tak lidé brečeli, proč jim je bereme, když už si na ně zvykli. Teď budou křičet, proč tam dáváme feťáky," komentoval vimperský radní Stanislav Hlava.
Jeho kolega zastupitel František Řehoř jen přikyvoval a vyřkl to, čeho se bojí nejvíce obyvatelů Vimperka - vyšší kriminality. "Kdyby ze stovky klientů se deset nepodařilo, tak nám problémy ve městě obrovsky narostou," řekl Řehoř.
Obyvatelé Vimperka mají podobné obavy. "Už dnes máme potíže s narkomany, vandaly, mladými zlodějíčky i prostitucí. Kdyby to tady bylo tak to, co se nenaučili dosud, by se ve Vimperku rychle doučili," odmítá jedna z obyvatelek města, která byla na zastupitelstvu.
Zelinka zastupitelům i občanům vyvracel, že by se měli bát nárůstu kriminality. "Do města by chodili po skupinkách tří, pěti či sedmi lidí a vždy by měli nějakého vedoucího. Žádný Vimperák se nemusí bát, že by byl ohrožen," dodal Zelinka.
Zvláštní je ale poněkud i samotná společnost Gallus Ruber - sebe sama na svých internetových stránkách prezentuje jako občanské sdružení, které má za cíl od roku 1991 pomáhat záchranářům se vzdělávat, pomoci rodinám záchranářů, když je postihne tragédie nebo vydávat publikace o nebezpečných látkách, radiačním nebezpečí či skladování takových látek.
Peníze na provoz chce společnost vzít z Evropské unie
O zkušenostech s prací s mládeží, která má problémy se začleněním do společnosti, není na stránkách ani slovo. A kde chce vzít Gallus Ruber peníze na opravu i provoz?
"Počáteční investici by zaplatila hlavně dotace od kraje, část by byly soukromé peníze. Provoz by se platil z peněz z Evropské unie," říká Hamarová.
Představu, kde ale vezme společnost peníze, až skončí granty z Unie, zatím Hamarová nemá. Zároveň se před zastupiteli oháněla slovy, že má s jihočeským hejtmanem Jiřím Zimolou projekt předjednaný. Tvrdila, že první muž kraje nápadu tleská a kraj zaplatí dvě třetiny z potřebné investice.
Podle Zimoly je to ale nesmysl. "Ta dáma mi projekt představila. Tvrdila mi, že spolupracují s ministerstvem vnitra a požádají i o peníze z Evropské unie. Také tvrdila, že vimperská radnice o záměru ví. Říkala také, že zastupitelé jsou projektu nakloněni," ohradil se proti tvrzení Hamarové hejtman Zimola.
