Pokud vás čeká pokácení listnatého stromu, rovnou si můžete naplánovat, že část jeho kmene nebo přinejmenším zbylý pařez použijete na pěstování hub pro svoji kuchyni. Úplně nejsnáze na něm vypěstujete hlívu ústřičnou, která v létě a na podzim běžně roste na kmenech a pařezech v lese.
Jak se zbavit ořešáku |
"Ideální je pěstování na čerstvých torzech listnatých stromů, naočkovaných měsíc až dva po pokácení," radí Marek Kvapil. Po pokácení si totiž pařez či kmen nejprve potřebuje pár týdnů odpočinout.
Několikatýdenní čekání má své důvody. "Dřevo postupně ztrácí přirozenou schopnost bránit se proti napadení hub. Zdravý nebo čerstvě pokácený strom je vůči napadení houbami imunní."
Jenže to platí i naopak. "Čím delší čas uplyne od pokácení stromu, tím méně je jeho dřevo imunní. Takže je potřeba ho osadit podhoubím hlívy dřív, než ho napadnou plísně a houby, po kterých zrovna netoužíte," vysvětluje Marek, který hospodaří na pozemku na Hané, provozuje webové stránky s radami, jak si vybudovat potravinovou zahradu a má s tímto způsobem pěstování hlívy osobní zkušenost. Hlívu na kmeni ořešáku na snímcích vypěstoval bez problémů bez předchozích zkušeností a s rodinou ji využili v kuchyni.
Vhodné stromyOřešák, bříza, topol, osika, jasan, vrba či jabloň, obecně listnaté stromy. |
Sadbu hlívy byste měli sehnat snadno, stačí se poohlédnout na internetu, celkem běžně bývá i v zahradnictvích. Za půllitrové balení dáte zhruba stovku, větší balení bývá cenově výhodnější.
Jak naočkovat pařez: možnosti jsou dvě
Pokud se pařezů týká, nejčastěji se očkují do otvorů navrtaných po obvodu řezné plochy. Do vrtačkou připravených svislých otvorů natlačíte podhoubí, využít lze v tomto případě i takzvanou špalíčkovou sadbu. Otvory s podhoubím pak můžete zakápnout třeba parafínem nebo zamáznout štěpařským voskem, aby nevysychalo.
Navrtávání otvorů lze případně vypustit: sadbu můžete rozprostřít i přímo po řezné ploše pařezu a přikrýt ji pár centimetrů vysokým kuláčem, který přichytíte hřebíkem. Načas můžete pařez překrýt fólií, aby nevysychal.
Jak si poradit s kmenem: na zářezy použijte motorovku
Kmen naočkujete do zářezů vytvořených střídavě z jedné a druhé strany kmene pomocí motorové pily. Kmen jednoduše naříznete zhruba do jedné třetiny a vyříznete z něj klínek, jak je to patrné na snímku níže.
Klínek vyříznutý z kmene následně zasunute a přichytíte zpět hřebíčkem.
Do vyříznuté "kapsy" vložíte přiměřené množství podhoubí.
Klínek v případě potřeby seříznete, vložíte zpátky a přichytíte ke kmeni jedním hřebíčkem.
Zhruba po čtyřech měsících podhoubí proroste dřevem a objeví se první plodnice.
Do vyříznutého otvoru pak nasypete sadbu, klínek vložíte zpět a přichytíte ho hřebíkem, aby držel na místě. Pár měsíců budete mít pocit, že se nic neděje, ale vězte, že zhruba čtyři měsíce trvá, než podhoubí dřevem proroste.
Pokud naočkování správně načasujete, tedy provedete ho během jara, ten samý rok byste měli na konci léta, nejpozději na podzim, sklízet první plodnice. Přesný termín závisí na počasí, protože teplotu pod širým nebem nelze regulovat, na rozdíl od pěstování hlívy například na pytlích. Ty se dají podle potřeby přemístit do tepla, nebo naopak do chladnější místnosti, například do sklepa či do chléva.
Vysvětlení je prosté. "Platí pravidlo, že podhoubí se rozrůstá při vyšší teplotě, nejrychleji při 28 oC. Ovšem k plození potřebuje nižší teploty, hlíva ústřičná plodí při poklesu na zhruba 18 a méně stupňů. Proto při pěstování pod širým nebem začíná plodit obvykle až k podzimu, kdy se přirozeně ochladí," vysvětluje Marek Kvapil, proč je tak zásadní rozdíl mezi pěstováním hlívy v interiéru a na zahradě.
Úroda potěší žaludek a podpoří zdraví
Plodnice hlívy ústřičné se pak sklízejí ideálně ve velikosti dětské dlaně. Nejenže jsou z ní například výborné řízky, hlíva má i léčivé účinky. Díky obsaženým imunoglukanům posiluje přirozenou imunitu, tepelně neupravená pomáhá i alergikům (více v předchozím článku zde).
Plodit by vám naočkovaný pařez nebo kmen mohl dva tři roky, v případě tvrdého dřeva i déle. Jako správná dřevokazná houba ho za tu dobu hlíva pěkně rozloží, takže vyplozené ztrouchnivělé dřevo nakonec využijete do kompostu.
A co se starým pařezem, napadeným houbami?
Pařez, který vám hyzdí zahradu, ale na pěstování hlívy už se nehodí, protože je napadený houbami či plísněmi, raději odfrézujte. Praktické rady k takovému postupu najdete v předchozím článku zde.
