Podle rozsudku českobudějovického soudu mohou postřiky zabít řadu dalších druhů hmyzu, ptáků a vodních živočichů a ohrozit i chráněného tetřeva. Celý soudní spor se týkal použití chemie v loňském roce v národním parku.
"Podle nás rozsudek potvrzuje, že jakékoliv použití chemie v národním parku bylo protizákonné. Tedy i v letech předchozích," říká ekologický aktivista z Hnutí DUHA Jaromír Bláha.
Chemie se používala ve velké míře právě i po roce 2007 po orkánu Kyrill, kdy se přemnožil v lesích kůrovec a pro boj s ním správa parku sáhla k udělení výjimek pro použití pesticidů. Ty obsahují mimo jiné cypermethin, což je jed narušující funkce hormonů a imutitní systém.
Kůrovec - malý brouk, který ničí smrkové lesy na Šumavě.
V šumavském národním parku je ze zákona zakázáno používat chemii a správa parku tak musí žádat o výjimky. "V roce 2012 jsme použili výrazně méně chemického postřiku, než správa parku za minulého vedení," řekl před časem právě k otázce používání chemie ředitel šumavského parku Jiří Mánek, který do funkce nastoupil loni v červnu.
Méně výjimek pro použití chemie potvrzují i ekologičtí aktivisté. Souvisí to s tím, že kůrovcová kalamita na Šumavě ustává. Mánek už po nástupu do funkce slíbil, že chemii chce přestat používat úplně.
"Používání biocidů je v národním parku tím krajním řešením boje proti kůrovci. V roce 2007 bylo v parku použito dva tisíce litrů biocidů, v roce 2008 pět tisíc litrů, za mého předchůdce ředitele Jana Stráského to bylo 300 litrů za rok," vypočítal Mánek.
Správa šumavského parku už jednou měla potíže s použitím chemie. O jejím nasazení rozhodl tehdejší ředitel Stráský bez patřičné výjimky a povolení a Česká inspekce životního prostředí pak za to správě parku udělila pokutu 450 tisíc korun.
