Obyvatelé čtvrti Zářečí v Bechyni, kteří po povodni čekali na pomoc armády, jsou pořádně naštvaní. Domy měli plné bláta, vše zničené a čekali na vojáky.
Ti do města z nedalekých kasáren dorazili, během dvou dnů pomohli vyčistit cestu za protipovodňovými zábranami okolo vyplavených domů. Ale pak zase odjeli, místo aby pomohli ve vytopených objektech.
Důvod? Podle starosty prý nemohli odstraňovat škody na soukromém majetku, podle armády ale vojsko odvolal právě starosta Matějka s tím, že už nejsou potřeba.
"Měli tu být celou dobu. Nám je jedno, kdo o jejich povolání rozhoduje. Posádku mají ve městě, tak měli pomáhat," říká naštvaně jeden z obyvatel vyplavených domů.
Povodně v Bechyni |
Sedmapadesátiletý Jaroslav Matějka v Bechyni starostuje od roku 1998, a dobře si tak pamatuje ničivé povodně v létě 2002. Nyní tvrdí, že naštvání lidí chápe, a říká, že i on počítal s tím, že vojáci budou vyplaveným lidem k ruce.
"Jenže mi bylo sděleno, že podle zákona nemohou pomáhat na soukromých objektech, ale jen na odstraňování škod z veřejných prostranství. Vůbec to neumím pochopit a stejně tak to nechápou vyplavení lidé, kteří na jejich pomoc čekali," konstatoval starosta Bechyně.
Jana Růžičková z ministerstva obrany potvrdila, že do Zářečí bylo na úklid povoláno 22 vojáků ze 151. ženijního praporu v Bechyni.
"K odstraňování naplavenin a zprůchodnění cesty," popsala. Proč ale vojáci dál nepomáhali vyplaveným lidem? Růžičková odmítá, že by to podle zákona, jak říká starosta, nesměli. Naopak prý byli odvoláni.
"Starosta obce sdělil veliteli skupiny, že je již nebude další den potřebovat. Pokud by požádal, aby zůstali, pomáhali by, dokud by bylo potřeba. Tvrzení, že vojáci nesmějí zasahovat na soukromých pozemcích a domech, je nesmysl. Záchranné a likvidační práce, na které jsou vojáci vyčleňováni, se samozřejmě vztahují i na soukromé domy obyvatel," komentovala Růžičková.
Stejně hovoří i mluvčí bechyňské posádky Miroslava Štenclová. "Vojáci se podíleli na odklízecích pracích dva dny. Předpokládaná doba nasazení byla čtyři dny, ale druhý den starosta oznámil veliteli, že další pomoc nebude potřebovat," řekla Štenclová.
Starosta Matějka se ale hájí, že v zákoně o ozbrojených silách je ustanovení, že vojáci smějí pomáhat jen s odklízením škod na veřejných prostranstvích, a nikoliv v soukromých domech.
"Na veřejném prostoru už jsme pro ně neměli práci. Kdybychom to porušili, byli bychom v průšvihu," hájí se Matějka a odmítá, že by vojáky poslal zpět do kasáren.
Ministerstvo obrany ale říká, že starostova úvaha je nesmyslná. "Vojáci pomáhají podle potřeb, nevím o žádném nařízení, které by zakazovalo v případě povodní pomáhat na soukromém majetku," říká mluvčí ministerstva Jiří Caletka.
Zábrany rostly pozdě, kritizují také lidé
Pro starostu Bechyně Matějku je to už druhá ztráta bodů u obyvatel města. První utrpěl v noci na neděli, kdy začala hladina řeky stoupat. Podle povodňového plánu města měla Bechyně začít montovat protipovodňové zábrany v jednu hodinu v noci, když Lužnice dosáhla druhého povodňového stupně.
Místo toho se do instalace stěn pustila až ráno, kdy už bylo Zářečí zatopené a lidé montovali zátarasy doslova do vody. Matějka se tehdy hájil, že řeka stoupala nezvykle rychle a zábrany nefungovaly tak, jak mají. Prý i kdyby byly nainstalovány měsíc dopředu, nepomohly by.
To ale odmítl projektant s tím, že chybou byla právě pozdní montáž. Jinak by Zářečí zůstalo před vodou ochráněno.
