Náměstek Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava Václav Braun podle policie nepřípustným a nepřiměřeným způsobem nutil své podřízené, aby v souvislosti s kůrovcovou kalamitou legalizovali v té době už částečně uskutečňované, avšak nepovolené použití biocidů na ploše národního parku.
"Několika svým podřízeným měl opakovaně oznámit, že pokud nebudou postupovat podle jeho předchozích pokynů, budou jim zrušena pracovní místa," popsal Ibehej.
Úředníci sice nátlaku nepodlehli, nicméně obviněný na začátku června 2011 použití látek ničících živé organismy povolil i bez jejich potřebného stanoviska.
Náměstek Braun je stíhán na svobodě, v případě prokázání viny mu hrozí tři až deset let vězení.
Elitní protikorupční útvar policie se případem zabývá, protože zde mohla vzniknout velká škoda a to poškozením velkých ploch lesů, kde mohly pesticidy poničit přírodu. Také bývá běžné, že se podobnými případy zabývají policisté z jiných krajů, aby nebylo možné vyšetřování jakkoli ovlivňovat.
Stíhání je neoprávněné, tvrdí národní park
Národní park Šumava ale považuje podle mluvčího Pavla Pechouška trestní stíhání za neoprávněné.
"Pokud v rámci své působnosti vydával jako nadřízený pokyny svým podřízeným zaměstnancům, nelze v této skutečnosti shledávat trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby," tvrdí Pechoušek. Pak by podle něho žádní nadřízení v žádné společnosti nemohli ani metodicky usměrňovat práci svých podřízených. Na tom nic nemění ani skutečnost, že obsahem práce podřízených je výkon státní správy.
"Podle nás se jedná o reakci lidí, kterým byl zrušen pracovněprávní poměr a dosud se s tím nesrovnali. Vůči trestnímu obvinění pan náměstek samozřejmě podá stížnost," podotkl Pechoušek.
Pesticidy povolil Stráský bez výjimky, pak za to dostal pokutu
Obvinění náměstka Brauna se týká použití pesticidů proti kůrovci v roce 2011, tedy v době, kdy byl ředitelem NP Šumava Jan Stráský. Ten tehdy rozhodl o jejich použití bez patřičné výjimky a povolení a Česká inspekce životního prostředí pak za to správě parku udělila pokutu 450 tisíc korun.
V roce 2011 byly v Národním parku Šumava rozmístěny stovky takzvaných lapáků a trojnožek s pesticidy.
Kvůli použití chemických postřiků kritizovali Stráského i ekologičtí aktivisté z Hnutí Duha. Ti poukazovali na to, že otrávené lapáky a trojnožky jsou umístěny v bezzásahových zónách, tedy v částech parku, které mají být ponechány volnému vývoji přírody. Navíc prý stály na podmáčených místech a chemie se tak dostala do vody.
Chemický postřik navíc podle ekologů nezabije pouze kůrovce, ale veškerý hmyz, který s ním přijde do kontaktu.
"Obětí se vždy stanou ve významném množství i druhy, které kůrovce požírají - střevlíci, lumčíci, pestrokrovečníci, chalcidky a mnoho dalších," uvedl tehdy Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Policie by měla zjistit, kdo nutil náměstka, nabádá šéf Duhy
Podle programového ředitele Hnutí Duha Vojtěcha Koteckého by teď policie měla vyšetřit, co se ve vedení národního parku tehdy dělo.
"Především je třeba, aby policie začala vyšetřovat, kdo dával příkazy náměstku Braunovi. Protože on očividně nebyl tím, kdo vydal rozhodnutí, že se postřiky budou dělat. Jednou otázkou je, k čemu nutil náměstek Braun jiné pracovníky NP Šumava, a jiná věc je, kdo k tomu nutil náměstka Brauna. V té souvislosti je docela podstatné, že bývalý ředitel Stráský, už tehdy, předtím než bylo vydáno rozhodnutí o zpětném povolení použití pesticidů, veřejně říkal, že ho dostane," poznamenal Kotecký.
Podotkl, že nyní, když věc dostává trestněprávní rozměr, je podstatné, aby se policie zajímala o všechny okolnosti dění v NP Šumava. "Aby to neskončilo tím, že se odsoudí jen jeden pěšák," konstatoval Kotecký.
Aféra s pesticidy, není jediná, která se NP Šumava v posledních letech dotkla. Kriminalisté vyšetřují také jeho hospodaření v letech 2009 až 2011, kdy park vedl ředitel František Krejčí. Na znepokojivé výsledky auditu upozornila v květnu 2012 MF DNES (článek si můžete přečíst zde).
Podle něj se prodávalo podivně bez kontroly vytěžené dříví, veřejné zakázky se rozdělovaly na menší, aby nemuselo být výběrové řízení, nebo se připravovala výběrová řízení na míru konkrétním firmám.
Správa parku si také pořídila za bezmála 50 milionů korun projektovou dokumentaci na rekonstrukci zámku ve Vimperku. Přitom obdobnou dokumentaci koupila už předtím za desetinovou cenu (více o případu čtěte zde).
