Do oblíbeného rakouského střediska, kam v posledních letech míří 90 tisíc českých návštěvníků za sezonu, se nyní musí lyžaři kodrcat po úzkých cestách nejčastěji přes hraniční přechod Zadní Zvonková.
Lanovka by cestu výrazně urychlila. Ministerstvo životního prostředí si nechalo zpracovat posudky na lanovou dráhu, kterou zakreslil do svého návrhu zákona o Šumavě bývalý ministr Tomáš Chalupa z ODS. Ten nejpodrobnější se věnoval všem čtyřem možným variantám stavby lanovky.
"Významný negativní vliv je u všech variant," píše se v posudku Petra Mynáře ze společnosti Invek s tím, že doporučuje ministerstvu se záměrem nesouhlasit.
Ekologičtí aktivisté jsou spokojeni. Na to, že je plánovaný projekt v rozporu s evropským systémem ochrany přírody Natura 2000 a zákonem o ochraně přírody a krajiny, poukazují roky.
Tetřev by byl v ohrožení
Posudek upozorňuje, že stavba by měla negativní vliv na celistvost vyhlášené Ptačí oblasti Šumava a Evropsky významné lokality Šumava. Podle zpracovatelů by provoz lanovky i návštěvníci kriticky ohrozili i populaci tetřeva hlušce.
Správa šumavského parku tvrdí, že výsledky posudku není překvapena. To, že záměr může být v rozporu s ochranou přírody, přitom připustil už zhruba před měsícem i ředitel rezervace Jiří Mánek. "Informaci bereme na vědomí. V zásadě se jiný výsledek ani nedal očekávat," řekl mluvčí parku Pavel Pechoušek.
Jedinou šancí, jak lanovku z Klápy na Hraničník prosadit, je získat speciální výjimku od Evropské komise. To ale není vůbec jednoduché. Česká republika by musela vyhlásit jako kompenzaci jiné chráněné území stejné kvality.
Edvard Sequens z ekologického hnutí Calla míní, že posudky jasně ukázaly, že je potřeba upřednostnit ochranu přírody před ekonomickými záměry a stavbami.
Vznikla by nová místa
Lanovka by byla dlouhá 2,7 kilometru a za hodinu by přepravila od 1 500 do 2 700 lidí. Pod ní by měla vést evakuační sjezdovka, která by zabrala 8,6 hektaru a lyžaři by ji normálně nevyužívali. Dole by stálo parkoviště pro 432 aut a 10 autobusů.
Starostové obcí, kterým by lanovka přinesla ekonomický užitek, v ní vidí i spásu pro místní nezaměstnané. Její spuštění by znamenalo vznik 25 až 35 nových pracovních míst. Nová místa by na sebe nabaloval vyšší turistický ruch v okolí.
"Pro region, který zvláště v zimě trpí vysokou nezaměstnaností, je to klíčové. Stačí vyjít na kopec a podívat se na rakouskou stranu, kde šlo postavit celý areál. Tady se nesmí ani uvažovat o záměru. Tak se ptám, v čem jsme tak jiní Evropané? Jak tu máme žít z cestovního ruchu, když nemůžeme rozvíjet infrastrukturu?" ptá se starosta Horní Plané Jiří Hůlka. Věří, že boj za lanovku nekončí a úřady ji budou nadále prosazovat jako veřejný zájem.
