John All není žádný amatér, 44letý docent geologie z Western Kentucky University například v roce 2010 zdolal nejvyšší horu světa. Letošní pobyt u čtvrté nejvyšší hory Lhotse, která s Mount Everestem sousedí, se mu stal málem osudným.
V pondělí 19. května se na sněhové pláni, na které nebyly žádné známky hrozící průrvy, najednou propadl. Podle svého odhadu letěl asi 22 metrů, než se zastavil. Během pádu se mu podařilo zaseknout cepín, při čemž si vykloubil rameno. "Obličej jsem si rozbil nárazem proti ledu, jak jsem se při pádu tloukl všemi směry," vyprávěl reportérovi agentury AP o tři dny později v hotelu v nepálském hlavním městě Káthmándú.
Vylezl na sněhovou římsu a děkoval Bohu, že nepadá dál. "Když jsem popadl dech, vyšplhal jsem na takovou římsu a zhodnotil situaci. Bylo mi jasné, že jsem dost vážně zraněný. Špatně se mi dýchalo. A věděl jsem, že umřu. Z takové průrvy se nedá dostat. Lidé, kteří do něčeho takového spadli, nepřežili," vypráví John.
Jeho kamera se nepoškodila, a tak bezprostředně po pádu natočil krátké video, kde hodnotí svou situaci. Na záběrech je vidět, jak hluboko spadl.
Šest hodin šplhal zraněný nahoru, tři hodiny se plazil ke stanu
Pomalu za pomocí cepínu šplhal nahoru. Dostat se na povrch mu trvalo šest hodin. Další tři hodiny se pak plazil ke stanu, kde si ze satelitního telefonu zavolal o pomoc. Později se ukázalo, že měl zlomených pět žeber a ruku, vykloubené rameno, vnitřní krvácení a pohmožděnou tvář a kolena.
"Pokaždé, když to vyprávím přátelům a známým, uvědomuju si, jak je to úžasné. Protože při pohledu na tu průrvu jsem věděl, že tam nechci zůstat. Teď si opravdu, ale opravdu vážím života a toho, že mohu být s přáteli a rodinou," uzavírá John All.
V Himálaji byl s celou skupinou vědců, kteří sbírali vzorky sněhu, aby mohli studovat úroveň znečištění a míru tání ledovců. V Káthmándú chce však zůstat jen pár týdnů, aby se zotavil. V červnu míří na další horolezeckou výpravu do Peru.
