Když si na domácím závodu Moraviaman v Otrokovicích doběhl při sedmém startu pro sedmý triumf, užil si dlouhodobě nejlepší Čech v triatlonech na dlouhých tratích chvíli slávy v cíli a pak se loučil.
„Jedeme s rodinou domů, zabalíme a ráno vyrazíme na letiště. Pak letíme do Washingtonu, kde spojíme dovolenou s přípravou na další závod, který absolvuji v neděli 29. června v Atlantic City,“ vyprávěl Vabroušek a už byl myšlenkami za oceánem. „Projedeme se po Washingtonu, podíváme se do Bílého domů, muzeí a budu krásně odpočatý na ten závod.“
Mezi absolutní elitu patří i ve světě, na českých závodech ale vůbec nemá konkurenci. V Otrokovicích časem 8:33:08 zaostal necelé čtyři minuty za svým traťovým rekordem, přesto za ním byla pořádná díra. Druhý Petr Minařík byl v cíli skoro o deset minut později.
Pro Vabrouška to byl téměř neustále sólový závod. „A to se podepsalo na konečném času, a tedy i na tom, že jsem nepřekonal traťový rekord,“ poznamenal.
Z vody tradičně ještě nelezl coby lídr, na kole vyrážel jako čtvrtý s tříminutovou ztrátou, kterou snadno smazal už v prvním cyklistickém okruhu.
„V plavání mi ucukli ti nejlepší hned na začátku, takže jsem plaval celou dobu sám. Totéž na kole, kde se mě nikdo nechytil, i v maratonu. Prostě celou dobu sám,“ popsal Vabroušek.
Rekordní mezičasy přesto atakoval až do třicátého kilometru.
„Celou dobu sám. To se podepsalo na tom, že jsem nepřekonal rekord.“ Petr Vabroušek, vítěz triatlonu v Otrokovicích |
„Pak se udělalo horko, což mi nesedí, a zpomalil jsem. Navíc jsem věděl, že mám náskok, a nikdo mě nestahoval, takže motivace nebyla až tak velká, protože i stávající rekord byl a zůstal můj,“ vysvětlil čtyřicetiletý triatlet.
Do cíle doprovodila vítěze jeho téměř tříletá dcerka. „Rozhodla už před závodem, že cílovou rovinku poběží sama vedle mě a nebude chtít nést, takže i to ovlivnilo, že jsem se až tak nehnal,“ usmál se Vabroušek.
Ženský závod ovládla stylem start-cíl o pět let mladší pětatřicetiletá Petra Krejčová, která časem 9:38:51 rekord otrokovického závodu přepsala.
„Jsem překvapená a velmi spokojená. Nejen s tím, že jsem vyhrála, ale především, že mě nepotkala žádná krize a závod jsem absolvovala zcela v pohodě,“ pochvalovala si.
Při cyklistice se snažila vždy držet na dosah některého z mužů. „Při maratonu jsem pak pořád čekala, kdy přijde nějaká krize, ale ono nic. Dokonce jsem ještě dokázala přidat, když už mě hecovali kvůli tomu traťovému rekordu,“ dodala.
