Evropská komise dala na středečním jednání na doporučení komisaře pro konkurenceschopnost Joaquína Almunii a odkývala systém garantovaných cen elektřiny pro výstavbu jaderné elektrárny Hinkley Point na jihu Anglie. Otevřela se tak cesta pro financování nových bloků v celé Evropě, včetně případné dostavby Temelína a Dukovan.
Britové plánují zajistit financování výstavby díky garantovaným výkupním cenám, takzvaným „contract for difference“. Ten funguje tak, že pokud bude cena elektřiny na burzách nižší než stanovených 92,50 liber za megawatthodinu, rozdíl doplatí spotřebitelé v cenách proudu. Pokud bude vyšší, dodavatel spotřebitelům cenu zlevní. V současnosti je však cena elektřina na poloviční úrovni. Deník Financial Times navíc upozorňuje, že dohoda zahrnuje i inflaci a v posledním roce podpory v roce 2058 bude limit na 279 librách za megawatthodinu.
Cílem systému garantovaných cen je zajistit návratnost dlouhodobé a rizikové investice, jakou v současnosti jaderné elektrárny jsou. U dvou bloků v Hinkley Point se počítá s cenou 24,5 miliard liber, tedy zhruba 860 miliard korun.
Na rozhodnutí netrpělivě čekal i ČEZ
O stejném způsobu garancí uvažoval i ČEZ při dostavbě dvou bloků v Temelíně, než celý tendr zrušil právě kvůli nejistému financování. Doposud přitom panovala obava, že Komise celý systém zatrhne jako nedovolenou státní podporu. Ve středečním rozhodnutí proto země s jadernými ambicemi vidí precedens, jak zajistit financování jaderných bloků, které se při současných cenách elektřiny nevyplatí.
„Jsme přesvědčeni, že model Hinkley Point přes veškerou prezentovanou specifičnost otevírá cestu obdobným projektům v Evropě. V minulosti tomu tak vždy bylo, jeden průlom otevřel dveře dalším. Ostatně, v tuto chvíli nelze v Evropě bez podpory postavit vůbec žádný zdroj,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Rozhodnutí vítají i konkurenti francouzské společnosti EDF, která Hinkley Point postaví. „Westinghouse oceňuje zejména vytvoření významného precedentu, který se netýká jen Spojeného království, ale všech dalších jaderných projektů v EU,“ uvedla americká společnost, která byla jedním z dvou finalistů zrušeného temelínského tendru.
Británie elektřinu nevyváží, Česko ano
Analytik J&T a akcionář ČEZ Michal Šnobr však upozorňuje, že situace v Británii se od Česka značně liší. „Rozhodnutí Evropské komise přenositelné na Českou republiku není. Hlavní a klíčový důvod je, že jde o elektrárnu, která funguje na ostrově a její dotovaný provoz neovlivňuje energetickou politiku žádného jiného státu a neohrožuje podnikání žádného jiného podniku na trhu,“ říká Šnobr.
Podle něj je málo pravděpodobné, že by v zemích exportujících velké množství elektřiny jako je Česko, bylo možné podobný systém prosadit. „Je velmi nepravděpodobné, že se něco podobného podaří zrealizovat v zemích, kde by hrozilo, že takto drahou elektřinu zaplatí spotřebitelé a následně se vyveze za třetinovou cenu na zahraniční trhy,“ míní Šnobr.
Rakušané: „Podáme žalobu“
Upozorňuje navíc, že garantované ceny nejsou jediným druhem podpory za strany britské vlády. „Je tam ještě garance do výše 65 procent celé investice. To znamená, že britská vláda bude garantovat 65 procent úvěrů na tu investici, což je neskutečný rozměr,“ dodal Šnobr.
Podporou pro Hinkley Point se ještě bude muset zabývat Evropský soudní dvůr. Rakouský kancléř Werner Faymann už prohlásil, že jeho vláda středeční rozhodnutí komise napadne. „Rozhodnutí o povolení subvencí pro atomovou energii nebudeme akceptovat. Jak už jsme avizovali, připravíme a podáme žalobu u Soudního dvora Evropské unie,“ uvedl Faymann v tiskovém prohlášení.
