Dvacet let kutali prospektoři na Trhovosvinensku hlavně kolem obcí Besednice, Dobrkovská Lhotka nebo Ločenice. „Teď se stěhují k nám do Byňova. Podkopané stromy padají, zůstávají po nich nebezpečné jámy. Plaší zvěř. Když je zahlédnu, hlásím to státním lesům,“ líčí myslivec z Byňova u Nových Hradů František Herzog.
Poslední razii proti kopáčům podnikli policisté před týdnem, kdy nasadili do terénu několik desítek mužů. „Dopadli jsme čtyři muže. Zabavili jsme jim nářadí a předali je ke správnímu řízení za přestupek,“ uvedl zástupce vedoucího trhovosvinenské policie Jan Nový.
Protože poškozovali les, hrozí jim pokuta až do výše 100 tisíc korun. Takové platby se ale úřady nedočkají. „I když uložíme polovinu maximální částky, peníze z nich těžko dostaneme,“ má zkušenost Rudolf Baldík z odboru životního prostředí Městského úřadu Trhové Sviny, který zajišťuje správní řízení pro celou oblast.
Podle Jana Nového z policejního oddělení je tažení proti kopáčům vltavínů marným bojem. „Sleduji je tu třicet let. Nejdříve to byli jen sběratelé, kteří hledali vltavíny na polích. Pak přišli s agregáty, kompresory a někdy i s nákladními auty a bagry. Problém je v tom, prokázat jim škodu vyšší než pět tisíc korun. Samotné vltavíny nejsou oficiálně ani polodrahokamy, jenom minerály,“ míní Nový.
Naleziště se však podobají termitištím, a to zlobí obce i majitele pozemků. Kolem Byňova a Jakule si teď začal podnik Lesy ČR chránit pozemky závorami a tabulkami se zákazem vstupu. „Je to vážný problém. Kopáči poškozují půdu do hloubky až dvou metrů, způsobují vývraty, znečišťují porosty toxickými odpady,“ vyjmenoval mluvčí státních lesů Zbyněk Boublík.
Řešení? Zatím jen průmyslová těžba
Na jejich popud se nedávno sešli na místě zástupci České inspekce životního prostředí, Správy Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko a policie. Závěr? Chybí dostatečné kompetence k zastavení divoké těžby. Některé obce rabování dohnalo k tomu, že kývly na průmyslovou těžbu, která problém vyřeší jednou provždy.
VltavínyVltavíny jsou čiré přírodní sklo, mají pestrou škálu zelených až hnědavých odstínů a nezaměnitelnou povrchovou strukturu. Vznikly po dopadu meteoritu na Zemi před zhruba 14,5 milionu let na území dnešního Bavorska. Ten svou ohromnou energií přetavil písek, který na místě dopadu byl, a ohromným tlakem ho vymrštil 250 až 400 kilometrů směrem na severozápad, zejména do jižních Čech. Zde se dosud vltavíny nacházejí v různých vrstvách, zejména v třetihorních štěrkopíscích. Nejznámější lokality leží v pásu na západním okraji Českobudějovické pánve mezi Pískem a Novými Hrady. |
Jihočeská krajina tím ztratí bohatství uložené v zemi patnáct milionů let. Licenci pro těžbu v souladu s horním zákonem dostaly společnosti ve Svatém Janu nad Malší, Besednici a v poslední době i u Netolic. U Byňova tomu brání statut chráněné krajinné oblasti.
Za celou historii nalezišť u Trhových Svinů se podařilo státu potrestat soudně jen zlomek „zlatokopů“. V roce 2002 dostalo podmínku a prospěšné práce pět mužů, kterým znalci prokázali ničení životního prostředí. Policisté zatím neuspěli ani se stíháním z obecného ohrožení, které představují nebezpečné jámy. Do každého lesa je totiž vstup povolen jen na vlastní nebezpečí.
Samotní kopáči jsou většinou nezaměstnaní. Dobývání vltavínů je pro ně obživou. Tržní hodnota těchto kamenů je kolem 100 korun za gram, valouny váží v průměru 10 gramů. Podle obchodníků je kopáči dodávají odběratelům za třetinu ceny.
