„Na projektu se bude podílet patnáct vědců a studentů z naší českobudějovické základny, nicméně na každé ze šesti výzkumných ploch budeme mít dalších asi deset spolupracovníků z místních institucí, takže celkově se velikost týmu přiblíží stovce lidí,“ říká Vojtěch Novotný, entomolog, ekolog a tropický biolog z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.
Vědci si mohou dovolit studium složitých vztahů lesních ekosystémů, kvůli němuž v tropických novoguinejských pralesech dokonce postaví padesátimetrový jeřáb, díky prestižnímu grantu. Uznávaný odborník na něj získal od Evropské rady pro výzkum 3,35 milionu eur, tedy 92 milionů korun.
To je mimořádně vysoká podpora, kterou mohou jihočeskému kolegovi ostatní tropičtí biologové závidět.
„Tým bude zkoumat vliv hmyzu na lesní vegetaci v celosvětové síti výzkumných ploch zahrnující Českou republiku, Japonsko, USA, Ghanu, Panamu a Papuu-Novou Guineu,“ upřesnila referentka publicity Biologického centra Daniela Procházková.
Klasický výzkum hmyzu se síťkou na motýly je dnes doplňován i různými experimenty přímo v korunách stromů. Vědci se tam složitě dostávají různými způsoby od šplhání po lanech přes vysokozdvižnou plošinu až po heliový balon.
Nejlépe to však jde s pomocí klasického stavebního jeřábu, který se postaví uprostřed lesa, aby místo stavebních panelů zvedal ke korunám stromů ekology. Po celém světě jich nyní funguje devět.
Terénní práce zahájí na začátku příštího roku
Novotného tým se chystá postavit desátý v tropických pralesech Nové Guineje, kde Biologické centrum AV ČR spolu s Jihočeskou univerzitou dlouhodobě provozují úspěšnou výzkumnou stanici. Ta si za dobu své existence vydobyla mezinárodní prestiž a zasloužila se také o zpřesnění odhadu počtu druhů hmyzu na naší planetě.
„Býložravý hmyz bývá obyčejným škůdcem v komerčních monokulturách, ale jeho vliv na přirozené smíšené lesy je mnohem složitější. Jelikož každému býložravci chutnají jiné druhy rostlin, může nakonec nenápadný hmyz rozhodovat o druhové skladbě celého lesa,“ vysvětluje Novotný.
Nový mezinárodní projekt začne už od podzimu, takže terénní práce vědci zahájí na začátku příštího roku. Největším rizikem ekologů pracujících v tropech však nejsou ani jedovatí hadi, ani obávané nemoci jako například malárie.
„Hlavním nebezpečím ekologa bádajícího v tropické džungli je byrokracie a předpisy tropických zemí, jež jsou často svéráznou kombinací postkoloniální snahy o budování moderního státu západního typu kombinovanou se specifiky místní štábní kultury,“ zjistil Novotný.
Práce v tropech je podle jeho zkušeností obtížná především tím, že je třeba spolupracovat na často komplikovaných činnostech přes rozdílné kultury, teprve potom nastupují rizika fyzická.
„Většina tropických zemí má výrazně vyšší obecnou kriminalitu než superbezpečné Čechy, poté teprve následují rizika nemocí a drobných parazitů. A až na konci je naprosto minimální nebezpečí, že na vás zaútočí nějaký makroskopický živočich, či že vás dokonce byť i jen částečně sežere,“ vypočítal uznávaný tropický biolog.
