Prázdná nádoba pro jaderný reaktor, suchý bazén marně čekající na tyče s radioaktivním palivem, prázdné kostry velkých chladících věží, po kterých stéká jenom déšť. Tak vypadá pohled do jaderné elektrárny Satsop, ležící v americkém státě Washington více než 30 let poté, co ji opustili štěstí a lidé.
Na svých snímcích ho zachytil fotograf Andrew Wakefielad, kterému majestátní a trochu děsivé prostory učarovaly. Ono není divu, podobných míst na světě mnoho není (třeba nikdy nespuštěná rakouská jaderná elektrárna Zwentendorf se užívá intenzivněji a nepůsobí zdaleka tak opuštěně.)
Satsop měla být velká jaderná elektrárna se dvěma reaktory o elektrickém výkonu po 1240 MW, tedy zhruba jako náš Temelín. Stavba se potýkala s potížemi, ale ty se postupně dařilo eliminovat. Investor ovšem nedokázal prodat na trhu úpisy, které by financovaly další pokračování stavby, a tak byla stavba v roce 1983 zastavena. V té době byl první z plánovaných reaktorů, hotový zhruba ze 75 procent. Napůl zastavěný areál se nevyplatilo bourat. (Už proto, že jaderné elektrárny bývají z části velmi solidní stavby, které něco vydrží).
Plánovaná elektrárna se tak změnila postupně na obcí vlastněnou průmyslovou zónu, kde sídlí dnes různé menší podniky. Inu, jaderné elektrárny jsou drahé projekty s dlouhodobou nákladností, a na běžném finančním trhu tak těžko shánějí prostředky - vyhlídky na desítky let dopředu jsou ve skutečnosti příliš nejisté.