Pětikolský jez na Otavě v těsné blízkosti hradu je odpočinkovou lokalitou, kam místní chodí na procházky a v létě se tam koupou. O to víc Strakonické rozzlobil záměr pražské společnosti Landreal, která si místo vybrala pro výstavbu malé vodní elektrárny.
„Slovo malá je matoucí. Jde o objekt za více než 55 milionů korun se dvěma Kaplanovými turbínami, které vyrábějí elektřinu. Společně s tímto dílem má vzniknout technické zázemí, které k atraktivitě místa nepřispěje,“ upozornil místostarosta Strakonic Milan Jungvirt. Dodal, že výstavbou utrpí i příroda, kvůli elektrárně má padnout 16 stromů.
Podobně mluví i starosta Strakonic Břetislav Hrdlička. „Z jezu se stane přehrada, bude se tam držet špína. Průtok je nedostatečný i bez elektrárny. Loni se na jezu úplně zastavila voda,“ dodal Hrdlička.
Petice má přes 1 700 podpisů
Obyvatelé sepsali proti výstavbě petici, pod kterou se podepsalo více než 1 700 lidí. Upozorňují na vliv na životní prostředí i na to, že budova elektrárny zkazí pohled na strakonický hrad.
Podle jednatele společnosti Landreal Tomáše Vacka jsou obavy zbytečné. „Petiční výbor zmiňuje několik negativních dopadů, které jsou pouze subjektivními názory a nejsou odborně podložené. Kácení náletových dřevin je podmíněné výsadbou nových stromů. Ani při výstavbě a následném provozu elektrárny neklesne hladina řeky tak, že by byla narušena její sjízdnost a zanikla odpočinková zóna. Podle aktuálního návrhu má naopak dojít k celkové revitalizaci okolí,“ popsal Vacek.
Dodal, že společnost bude respektovat aktuální povolení nakládání s vodami, které jasně definuje hodnoty průtoků v závislosti na počasí a množství vody v Otavě. „V řece tak nebudou vznikat naplaveniny, a tudíž není možné, aby okolí malé vodní elektrárny zapáchalo. To potvrzuje i kladné stanovisko Krajské hygienické stanice. Obavy lidí nejsou určitě na místě,“ vysvětlil Vacek.
Zároveň podotkl, že projekt elektrárny do stávajícího jezu vůbec nezasáhne. Kontrola hladiny bude plně automatická a v případě nedostatku vody se elektrárna sama vypne. „Blízkost hradu vnímáme a děláme maximum, aby to po technické ani vizuální stránce nepůsobilo potíže,“ informoval Vacek.
Právě kvůli těsné blízkosti hradu se záměr nelíbí ani ředitelce Muzea středního Pootaví Strakonice Ivaně Říhové. „Máme problémy v jihozápadním cípu hradního areálu, kde nám praská zeď, což je viditelné už i pouhým okem z druhého nádvoří. Obávám se, že otřesy z turbín mohou stav zhoršit,“ varovala Říhová. S tím Vacek nesouhlasí a namítá, že práce na stavbě ani provoz turbíny hrad neohrozí.
Radnice na peníze neslyší
Zástupci společnosti se před dvěma týdny poprvé sešli s vedením Strakonic. Objasnili důvody záměru vybudování elektrárny u Pětikolského jezu a nabídli městu i variantu zcela zapuštěné stavby a možné kompenzace v podobě finanční podpory sportovních a kulturních akcí.
Vedení města svůj postoj nezměnilo. „Žádná finanční pomoc nemůže vyvážit nevratné poškození a devastaci přírody, řeky a odpočinkové zóny v těsné blízkosti historicky cenné lokality, jakou strakonický hrad bezesporu je,“ řekl starosta.
Ustoupit nehodlá ani Landreal. „Naše společnost bude v projektu pokračovat. Stále věříme, že najdeme s vedením města i obyvateli společnou řeč. Vzhledem k probíhajícím jednáním a správním řízením nejsme v tuto chvíli schopni sdělit přesný termín, kdy můžeme provoz rozjet. Od získání pravomocného stavebního povolení je plánované spuštění provozu v horizontu 11 až 13 měsíců,“ avizoval Vacek.
Právě správní řízení ale plány Landrealu zřejmě přibrzdí. Do 1. dubna totiž měla společnost dodat strakonickému odboru výstavby chybějící dokumenty, což neudělala.
„Obdrželi jsme jen žádost o prodloužení termínu do 30. června, o které v tomto týdnu rozhodujeme. Žádají o třetí prodloužení, nechci předjímat, ale myslím, že už to není přiměřená lhůta k projednání stavby. Usnesením ji zamítneme a následně, protože nebude prostor pro doplnění, bude řízení zastaveno,“ nastínil vedoucí odboru Jaromír Zeman.
Společnost se bude moci v takovém případě proti rozhodnutí odvolat ke krajskému úřadu, který bude věc přezkoumávat. Na rozhodnutí bude mít kraj dva měsíce.
