Čím si lze vysvětlit takový růst mezd v prvním čtvrtletí?
Štědrost podnikové sféry při odměňování je daná zejména poptávkou po pracovní síle, zaměstnanci při mzdových vyjednáváních tahají za delší konec provazu než zaměstnavatelé. Druhým důvodem rychlého růstu mezd je zvyšování minimální mzdy, které se rozprostírá i do částí mzdové škály, které jsou od minimální mzdy vzdálenější. Relativně největšího příjmového zlepšení se dočkali pracovníci v odvětvích s nejnižšími mzdami, tedy stravování a podpůrných činností pro podniky.
Ženám se v Česku nepřidává. Méně než muži berou i šéfky či programátorky |
Porostou lidem mzdy i dál?
Dá se čekat, že dobré zprávy pro zaměstnance z hlediska odměňování se prvním čtvrtletím nevyčerpaly. Tendence k dynamickému přírůstku mezd potrvá, dokud ji nenaruší ekonomické zpomalení spojené se vzestupem nezaměstnanosti. Takový scénář není pro následující roky vyloučený, ale nepočítáme s ním jako s hlavním.
Existují v tomto smyslu nějaká rizika?
Současná dynamika mezd se zdá být dlouhodobě neudržitelná v tom smyslu, že mzdové náklady rostou výrazně rychleji než zisky podniků. Toto zvyšuje riziko, že budou podniky v okamžiku ekonomické nepohody reagovat propouštěním poměrně rychle. Nejohroženější by mohly být právě obory pracující s nízkou marží, například stravování a pohostinství.
Je současné tempo růstu mezd dobré pro českou ekonomiku, ustojí ho?
Krátkodobě zvedá dynamický růst mezd výkon celé české ekonomiky. Ale všeho moc škodí. Podniky neustojí takto rostoucí mzdové náklady příliš dlouho. Je možné, že jim zanedlouho přinese úlevu vzestup cen, za které prodávají svou produkci. Pokud ne, budou muset mzdové požadavky začít krotit.
O 1 119 více než loni. Češi berou průměrně 26 480 Kč, v Praze mzdy klesají |
Rychlejší růst mezd podporuje i Česká národní banka. Slibuje si, že přinese inflaci, kterou by banka ráda viděla kolem dvou procent. Proč se to zatím nestalo a kdy vzestup cen přijde?
Stagnace cen je fenoménem celého vyspělého světa a souvisí s tím, že globální ekonomika oživuje po finanční krizi z roku 2009 jen velmi pomalu. Česká ekonomika není žádným izolovaným ostrůvkem, i když je zdejší ekonomický růst silnější než ve většině zemí Evropy. Cenové tlaky (nebo jejich absence) se k nám dostávají převážně ze zahraničí.
Jaký vliv může mít současný vývoj na ukončení intervencí ze strany centrální banky, tedy na oslabování koruny?
Pro exportující podniky by bylo posílení koruny po skončení intervenční politiky ČNB dalším zářezem do ziskovosti. I proto je určitá mzdová zdrženlivost na místě.
