Zuzana Kosová, jedna z dcer zavražděného Luboše Nováka, po vyhlášení nálezu Ústavního soudu nijak neskrývala zklamání.
„Je to jen malinké zadostiučinění, že se postavili na naši stranu s tím, že Městský soud v Praze pochybil tím, že nás vůbec nepřizval a neměli jsme možnost do řízení o otevření případu nijak zasahovat. Věděla jsem ale, že s promlčecí dobou bude problém a ani jsem neočekávala, že s tím Ústavní soud bude něco schopen dělat,“ řekla iDNES.cz po vyhlášení Kosová.
Její otec zmizel 1. května 2000 poté, co si uvědomil, že ho synovec s kumpánem zřejmě obrali o pět milionů korun, když mu naslibovali údajně výhodnou výměnu valut (o případu jsme informovali zde). O šest let později oba čelili obvinění z vraždy před soudem, protože se však nenašlo tělo, kvůli nedostatku důkazů je soud obžaloby zprostil. Synovec později dostal šest a půl roku za zpronevěru oněch pěti milionů korun.
Tělo oběti se však předloni v lednu náhodou našlo během pátrání po jiném pohřešovaném člověku, a to v hloubce 18 metrů nedaleko hradu Zvíkov. Bylo omotané řetězem a zatížené podstavcem přenosné dopravní značky. Ukázalo se, že oběť někdo zastřelil. Po nálezu těla státní zastupitelství podalo návrh na obnovu řízení, Městský soud v Praze jej ale zamítl.
ÚS: paragraf rušit nebudeme
Jeden z paragrafů trestního řádu krátí promlčecí lhůtu na polovinu v případě, že dotyční již byli pro stejný čin souzeni a zproštěni obžaloby. A to i v případě vraždy, tedy činu standardně promlčeného po dvaceti letech. Pražský městský soud tudíž návrh na obnovu řízení zamítl proto, že podle něj nemělo smysl o znovuotevření případu veřejně jednat, protože by se kvůli pravděpodobným obstrukcím a protestům druhé strany do konce lhůty stejně nestihlo dojít k závěru.
V reakci na to se pozůstalé ženy obrátily na Ústavní soud. „Do 30. srpna má ještě Městský soud v Praze možnost znovu rozhodnout, proto jsme tak spěchali. Řízení je nyní ve stádiu podání návrhu na obnovu řízení. Měl by minimálně rozhodnout tak, aby ze svého rozhodnutí odstranil domněnky, co by se stalo, kdyby začalo řízení, že by stejně následovalo obstrukční jednání a podobně,“ uvedl soudce zpravodaj Jan Filip.
Zatímco při klasickém promlčení by obstrukce způsobily, že se doba plynutí promlčení pozastaví, v tomto případě stačí podle soudce mužům například do konce měsíce zmizet ze země a nepřebírat poštu. Když se pak vrátí, už se jim nemůže nic stát.
V souvislosti s tím ÚS zvažoval i zrušení příslušného paragrafu o krácení promlčecí lhůty, dospěl však k závěru, že je v souladu s ústavou. „Je právem demokraticky legitimovaného zákonodárce, aby stanovil v případě, kdy se stát již pokusil někoho usvědčit a odsoudit a nepodařilo se mu to, aby měl už jen určitou lhůtu,“ doplnil Filip.
„Jsme si vědomy, že posledního srpna končí promlčecí lhůta a za těch pár dnů s tím nikdo nic dělat nebude. Mrzí mě ty průtahy orgánů činných v trestním řízení, případ měly na stole od loňského září a kdyby v té době fungovala práce, která fungovat má, mohla být nyní situace úplně jiná,“ doplnila Kosová.
Ústavní soud zdůraznil, že pozůstalí v pozici poškozených mají právo účastnit se řízení o povolení obnovy řízení, a to i přesto, že s tím trestní řád výslovně nepočítá. V případu zastřeleného muže se veřejné jednání vůbec nekonalo, pozůstalé tak nemohly uplatňovat svá procesní práva.
„Dvacet let promlčecí lhůta pro vraždu je málo a když vám to nějaký zákon zkrátí na polovinu, je to opravdu málo. Chtěla jsem upozornit, že tady takový zákon existuje, aby s tím konečně někdo něco udělal, aby to takhle nezůstalo i v dalších případech, aby poškození měli práva a dokázali něco jiného, než jsme dokázaly my. Musela jsem dojít až sem, protože bych to tatínkovi prostě nemohla udělat,“ uzavřela se slzami v očích Kosová.
