Ze 167 lidí, kteří žili v Kvildě v roce 2005, jich o deset let později zůstalo o 20 méně. Za stejnou dobu ale přibylo v této obci v srdci Šumavy 67 bytů.
A v dalších vsích národního parku je vývoj podobný. Zatímco bytů přibývá, počet lidí, kteří v nich trvale žijí, je stále nižší.
Dvaadvacet českých odborníků sdružených v platformě Vědci pro Šumavu z čísel, která zveřejnil Český statistický úřad, vyvozují, že Šumavu zasáhl neřízený růst bytové výstavby, jež ale slouží hlavně lidem odjinud.
V poměru k počtu obyvatel se podle nich nestaví v celém Česku více bytů na žádném území než právě v největším národním parku. Vědci tvrdí, že tento trend ohrožuje krajinný ráz celé Šumavy.
„Je jasné, že dosavadní model bytové výstavby na Šumavě selhal. Trvale usídlených obyvatel ubývá, ale v obcích rostou velkolepé rekreační objekty,“ uvedl Jakub Hruška z Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd.
Kvůli vysokým cenám stavebních pozemků se podle něj národní park stává rekreačním či investičním místem bohatých zájemců z celé republiky, což nepřispívá ani k ochraně přírody, ani k životu místních.
Nejvíc lidí ubylo v Srní
Největší pokles počtu obyvatel zaznamenalo za poslední desetiletí Srní, kde zbylo o čtvrtinu méně místních. V centrálních obcích parku průměrně ubylo přes pět procent lidí.
„Na okraji parku je odliv obyvatel větší než u obcí v srdci chráněného území. To je jasným argumentem popírajícím výroky některých zájmových skupin o tom, že ochrana divoké přírody vyhání místní,“ podotýká Pavel Kindlmann z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity.
Na Šumavě jsou i místa, kde trvale žijících obyvatel přibývá. Je to například Modrava, kde v roce 2015 žilo 70 lidí, o 10 let dříve to bylo jen 52 obyvatel. Bytů za tu dobu přibylo 16.
„Po roce 1945 na Šumavě zmizely tisíce domů. Lidé z osídlovací vlny, která následovala, už tady nejsou. Stihli ale prodat své domy, které teď místní nemohou využít. Lidé ale na Šumavě žít musí i proto, aby obsloužili potřeby turistů. A někde bydlet potřebují,“ míní modravský starosta Antonín Schubert.
Starostové z obcí, kde za poslední roky přibylo nejvíce bytů, se staví proti jednoduchému výkladu čísel. Tvrdí, že každá obec je jiná, a aby člověk mohl situaci posoudit, je dobré zabývat se i charakterem, který nová výstavba má.
„Například v Kvildě je číslo tak vysoké i proto, že v byty se změnil dům u pekárny, který stavěli jako velkokapacitní penzion,“ říká starosta Kvildy Václav Vostradovský.
Borová Lada mají program pro místní mladé rodiny
Vostradovský souhlasí s tím, že počet obyvatel v obci se snižuje, ale odmítá, že by odliv lidí souvisel s rozvojem bytové výstavby.
„Tu obec nijak nepodporuje, od roku 2001 jsme neprodali jediný metr čtvereční stavební plochy a výstavbu se snažíme blokovat, jak se dá. Většinou se jedná o aktivity soukromníků,“ tvrdí Vostradovský.
Podle něj je jednou z možností omezení výstavby vznik regulačního plánu. Jeho pořízení je ale prý nad finanční možnosti obce, která tak jedná s ministerstvem životního prostředí o uvolnění peněz na vznik těchto dokumentů v obcích parku.
Třetí obcí v počtu nových bytů na Šumavě jsou Borová Lada, jediná obec v oblasti, která má reálné zkušenosti s realizací developerského záměru. Holandsko, jak starousedlíci část obce s novou výstavbou nazývají, mělo podle původních záměrů sloužit k ubytování i pro místní.
„Výstavba ale ještě není dokončená, proto roste i počet víkendových bytů. Nezastírám, že jsou to domy pro lufťáky. Naštěstí ale v Borových Ladech s úbytkem lidí problémy nemáme,“ podotýká starostka Jana Hrazánková.
Podle ní úbytek brzdí i program, který ve prospěch místních obec spustila a nyní se ho účastní 13 rodin. Spočívá i v tom, že obec vlastní byty nabízí výhradně místním mladým, kteří mají k obci vztah.
