Prach, hluk, vyschlé studně. Žít s energoblokem v zádech se prostě nedá. Tvrdí to obyvatelé malé obce Přísečná u Českého Krumlova. Od doby, kdy tu pražská společnost Carthamus začala zkušebně vyrábět elektřinu a teplo ze štěpky, se jim změnil život. Potíže trvají už čtyři roky.
Trápení přinesla i Václavu Cibulkovi. Bydlí jen tři sta metrů od zařízení. „V šestnáct metrů hluboké kopané studni mám sucho. To nemluvím o hluku, smradu a prachu. Bydlím tu šestapadesát let a nikdy to nebylo tak špatné. Ani v dobách, kdy tu ještě jela výtopna na uhlí,“ tvrdí muž.
Jeho soused Josef Kareš připomíná, že místní obyvatelé roky upozorňují úřady na to, že dýchají jedovaté látky ze spalin. „Jako daňoví poplatníci doplácíme zdravím na byznys někoho, kdo obchoduje s elektřinou za státní dotace,“ zlobí se Kareš.
Spodní voda lidem poklesla od doby, kdy ji společnost začala používat ke chlazení generátorů. Podle kritiků nepovoleně, protože původně oznámila, že chladit bude výhradně vzduchem.
Projekt se za sedm let změnil
Krajský úřad právě posuzuje povolení provozu v rámci řízení o vlivu stavby na životní prostředí EIA. V úterý zorganizoval veřejné projednávání stavby. Potkal se na něm management firmy s několika desítkami obyvatel, zástupci institucí a samospráv. Většina z nich projevila hlasitě nesouhlas s tím, aby energoblok vůbec zahájil provoz.
„Původně jsme záměr uvítali, a dokonce jim prodali vlečku na dopravu štěpky. Tu ale nepoužívají. Naše vztahy se zhoršily hlavně poté, co nám dramaticky poklesla voda ve vrtech. Zaměstnance obtěžuje neustálá pachová zátěž. K řízení EIA pošleme nesouhlas,“ prohlásil prokurista firmy Schwan-Stabilo Marek Slepička.
Závod zaměstnává výrobou psacích potřeb na čtyři stovky převážně místních lidí.
Dalším kritikem je sousední strojírenská firma Zambelli, která zase teplárně pronajímá přístupovou cestu.
Firma ignorovala naše připomínky, tvrdí Kuchtová
Podle Dany Kuchtové ze Strany zelených a zástupkyně Jihočeských matek je hlavní problém ve změnách projektu, na který stavitel teplárny na biomasu dostal desítky milionů korun dotací.
„Jako zastupitelka Českého Krumlova jsem v roce 2009 ekologický provoz přivítala. Zařízení mělo nahradit starou teplárnu na uhlí. Projekt se ale postupně měnil a naše připomínky firma ignorovala. Otázka, jestli jsou dotace využité správně, je už námět pro někoho jiného,“ naznačila Kuchtová.
Další lidé připomněli, že dotacemi ve výši 150 milionů korun by se proto měly zabývat orgány činné v trestním řízení. Podobně jako povolením zkušebního provozu, který udělil už podruhé českokrumlovský stavební úřad, přestože krajský soud ho letos na jaře zrušil.
Povolení k němu má Carthamus jen do konce roku. Vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu Karel Černý upozornil, že do té doby nestihnou vydat k projektu závazné stanovisko, to znamená zamítnutí, nebo povolení. Firma by měla podle připomínek kraje například vyřešit chlazení, odpadní vodu, skladování štěpky a její dopravu po kolejích.
Zástupci společnosti Carthamus naopak tvrdí, že většinu vad odstranili, a k negativnímu stanovisku není proto důvod. Vodu na chlazení už rok a půl nečerpá firma z vrtů, ale vodovodního řadu, snížila emise škodlivin a po vlečce hodlá dopravovat asi pětinu paliva. Zbytek zavezou kamiony. V říjnu hodlá instalovat zařízení, které sníží emise pachu o 93 procent. Řešit bude i chlazení.
„Budeme největším privátním výrobcem elektřiny a tepla z biomasy v Česku. Naše cíle, stejně jako obyvatel a úřadů, jsou shodné. Pro všechny zúčastněné je proto nezbytné najít koncensus,“ vzkázal předseda představenstva společnosti Jindřich Beznoska.
Energoblok zásobuje teplem na čtyři tisíce obyvatel Českého Krumlova a jeho průmyslovou zónu. Energii vyrábějí dva kotle, jeden na uhlí a druhý, silnější na dřevěné štěpky. Hlavním produktem je výroba elektřiny.
