Majestátní hodiny na Černé věži od pražské firmy Hainz jsou v chodu už od 1. října 1892. Před jejich seřízením musel věžný neprve celý hodinový stroj zastavit.
"Po zastavení musím odbít čtvrt, půl, třičtvrtě i celou hodinu. Pak převedu hodinový stroj na hlavní hřídel, který od něj vede o patro níž. Tam je převod, který rozhání hnací sílu na všechny čtyři strany. Tím, že hodinový stroj nejde, uvolním hlavní hřídel, přetočím rafiky na správný čas, rozhýbu kyvadlo a uvedu hodinový stroj znovu do chodu," popsal celou zhruba čtvrthodinovou operaci Vančura.
Při přeřizování hodin na zimní čas si věžný Vančura liboval, že jdou i díky pravidelnému servisu věžného hodináře Jana Maláčka z Krhanic na Benešovsku na vteřinu přesně. Za jedinou jejich nevýhodu považuje, že příliš dlouhé venkovní rafiky mají nepatrný výkyv. To znamená, že když jde velká rafika od dvanáctky k šestce, lidem připadá, jakoby o minutu až dvě spadávala.
Přeřízením hodin skončila na věži sezona
Při podzimním nočním výstupu na Černou věž spojeném se změnou času z letního na zimní zároveň její správce oficiálně ukončuje sezonu.
"Letošní sezona byla podobná jako loňská, přivítali jsme přes 30 tisíc návštěvníků. Jednoznačně převládali Češi, těch bylo okolo 70 procent. Ze zahraničních turistů tradičně vedou Rakušané a Němci, kteří to k nám mají nejblíž," shrnul věžný Jan Vančura.
