Současný návrh hovoří o třetině plochy. Současná rozloha parku je 68 tisíc hektarů. Podle petice by mělo být třicet procent okamžitě ponecháno divočině a do roku 2030 by se oblast rozšířila na 50 procent. Třetím požadavkem je, aby byla omezena další výstavba v šumavských obcích.
Na ministerstvu nyní vzniká návrh zákona, který budou poslanci na podzim projednávat. Ten se však ekologickým aktivistům ani v nejmenším nelíbí.
"Zákon může zlikvidovat národní park na Šumavě, vpustí sem developery a poškodí vzácnou přírodu. Park byl zřízen kvůli divoké přírodě," poznamenal Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
Správa parku i ministerstvo ale slova aktivistů o tom, že nový zákon otevře rezervaci developerům a jejich projektům, odmítají. Nový ředitel šumavského parku Jiří Mánek v rozhovoru pro MF DNES uvedl, že chce zcelit třináct prvních zón a počítá s tím, že bezzásahová oblast se postupně rozšíří.
"Chci ctít a hájit zonaci, která byla dojednána jako zdravý kompromis. To znamená, že jako první zónu jsem připravený respektovat 26 procent plochy, tedy jednou tolik, než je stávající stav. A postupně ji rozšiřovat až na 35 procent, jak o tom hovoří návrh zákona," uvedl Mánek.
Zároveň však dodal, že chce například vytvořit podmínky pro vznik malých farem, které by v národním parku nastartovaly agroturistiku.
