"Jordán je 520 let pod vodou, takže ta cihelna pravděpodobně bude ještě minimálně o nějaký ten rok starší," poznamenal manažer odbahnění Jordánu a vedoucí odboru investic Karel Hotový.
Cihelna měla podle šéfa archeologického průzkumu Rudolfa Krajíce rozlohu tisíc metrů čtverečních a vypalovací pec půdorys tři krát tři metry.
"Severně od pece se v terénu zachovaly výjimečné pozůstatky středověké cesty. Podařilo se najít i velké množství kovaných hřebů z vozů a kol a podkovy," dodal Krajíc.
Projekt odbahnění Jordánu začal loni v únoru. V těchto dnech však práce stojí kvůli velkému tání a dešti. Přítok vody do Jordánu byl vyšší než odtok (více se dozvíte zde).
Na konci prosince způsobila obleva a velký nápor vody to, že praskla provizorní hráz na Jordánu. Kvůli tomu uniklo do Lužnice bahno a také uhynuly tisíce ryb.
Podle radnice nesou spoluodpovědnost za havárii firmy, které nádrž odbahňují. Protržení hráze prý měla zabránit štola a zhotovitel měl zajistit, aby byla v té době uzavíratelná, řekl v lednu starosta Jiří Fišer (Tábor 2020).
Firmy, které se na odbahnění Jordánu podílejí, odpovědnost odmítají. Případ nyní vyšetřuje Česká inspekce životního prostředí.
Odbahnění Jordánu, které začalo loni, je jedním z nejnáročnějších a nejnákladnějších projektů na Táborsku v posledních letech. Odhadované náklady činí přes 400 milionů korun.
