Potvrdilo se tak, že lovci a sběrači pozdního paleolitu a mezolitu osídlili i nejvyšší lokality Šumavy. A že zde sezónně byli schopni zajistit si dostatek potravy. Podle nálezů se v době kamenné u potoků objevovaly tlupy a kmeny pravěkých lidí, kteří sem mířily zejména za obživou - táhnoucími pstruhy a plody.
"Lákaly je právě lososi táhnoucí proti proudu a později dozrávající plody právě díky vyšší nadmořské výšce," popsal archeolog Milan Řezáč.
Tlupy podle archeologů putovaly krajinou právě na známá místa, která každoročně třeba několik týdnů obývaly. Na Šumavě sbíraly brusinky, borůvky a lískové oříšky. Ryby lovily na udici, zvěř lukem a šípy, případně do pastí.
"Do dnešního dne jsme u Roklanského potoka u Javoří pily identifikovali šest lokalit, kde jsme nalezli čepelky, ze kterých vyráběli hroty šípů, čepele zbraní nebo háčky na ryby," popsala Čuláková.
Pravěcí lidé lovili v nejchladnější části Šumavy
Roklanský potok pramení v nadmořské výšce 1 264 metrů nad mořem a osídleno tak už bylo okolí zhruba osm tisíc let před naším letopočtem. "Patří do oblasti Modravských plání, což je nejchladnější část národního parku. Léto je krátké a chladné, zima naopak dlouhá," popsal mluvčí šumavského parku Pavel Pechoušek.
Ředitel šumavského parku Jiří Mánek chce právě nový objev archeologů propagovat.
"Šumava byla dosud z archeologického hlediska známá především díky keltskému osídlení. Tento výzkum ale dokázal, že lidé žili v nejvyšších partiích Šumavy už od pravěku. Tento objev nám nabízí možnosti pro vzdělávání milovníků Šumavy," komentoval ředitel Mánek.