„Jedná se o jednu z mála lokalit v jižních Čechách s prokázaným osídlením v průběhu patrně celé epochy takzvaných popelnicových polí,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Ondřej Chvojka. Odborníci získávají terénním výzkumem cenné informace a data o průběhu osídlení lokality a snaží se vytvořit model vývoje tohoto území v čase i prostoru.
Archeologové bádali u Ratají už loni. Drtivá většina artefaktů, které nalezli, jsou z trvanlivých materiálů. Jedná se hlavně o keramiku, země ale vydala i bronzový nožík. „Potěšily by nás nálezy ze skla či jantaru. Ty se při běžném odkrývání moc nenajdou. Byl bych také rád, kdyby se nám podařilo odkrýt půdorys nějakého domu,“ řekl Chvojka.
Jeho přání ale nenahrává lokalita. Zemědělci i příroda totiž způsobili úbytek původního terénu, který mohl být i o několik decimetrů výše, než je teď. „Zatím tu máme nejspodnější partie hlubších objektů a víme, že lidé tehdy měli spíše domy povrchové. Máme tu tak sice zbytky staveb, s určitostí ale nemůžeme říct, že se jedná o domy,“ popsal Chvojka.
Radost by odborníkům udělalo i odkrytí hrobů. „Tady jsme v době takzvaných popelnicových polí, kdy se lidé nedávali do mohyl, jako tomu bylo předtím ve střední době bronzové nebo posléze v době železné. Zrovna v období mladší doby bronzové jsou hroby ploché a velmi výrazně postižené dlouholetou orbou,“ podotkl Chvojka.
U Ratají budou vědci do konce týdne. Vrátí se tam zase za rok. Na výzkumu s nimi spolupracují i odborníci z laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, kteří provedou archeobotanické a pylové analýzy.
