Ředitel šumavského parku Pavel Hubený si nechal udělat audity desítek smluv a projektů nastartovaných za bývalého ředitele Mánka, který skončil ve funkci v dubnu. Zároveň nechal udělat i obří inventuru majetku a dřeva, činností v lese nebo nájemních smluv.
Podle Hubeného byly bez problémů pouze inventury dřeva a majetku. Naopak chyby odhalil u upgradu účetního systému, nákupu uvítacích a označovacích cedulí, pronájmu hájenky Březník, dřevoskladu v Nové Peci, garáží v Kyselově či fotopointů nebo v projektu návratu chladnokrevných koní na Šumavu.
Všechny projekty teď správa parku zreviduje, pokusí se předělat nájemní smlouvy a některé, u kterých nebude náprava možná, skončí. "Právníci správy šumavského parku i ministerstva životního prostředí teď na základě auditů zvažují další kroky," řekl Hubený. Nevyloučil ani možnost podání trestního oznámení.
„Někteří lidé se nemohou smířit s mou kandidaturou do Senátu“
Mánek se proti jeho slovům ohradil, jde podle něj o snahu o dehonestaci bývalého vedení. "Někteří lidé se nemohou smířit s mou kandidaturou do Senátu. Když jsem správu parku přebíral, bylo na účtě jedenáct milionů korun. Předával jsem ji se 180 miliony korun," řekl Mánek, který kandiduje do Senátu za ODS.
Audit kritizuje několik projektů. Za všechny například kompletní rekonstrukci hájenky na Březníku u Modravy, kterou bývalé vedení opravilo a předělalo na restauraci - takzvaný Parkrestaurant - za více než pět milionů korun. Pak ji pronajalo Modravě, která k ní v zimě udržuje běžkařské stopy.
Audit kritizuje i rekonstrukci hájenky na Březníku.
"Nájemné je stanoveno na osm tisíc korun měsíčně. Ovšem výše, která by pokryla investované náklady a do budoucna by připravila rezervu na případné opravy, by měla být zhruba 41 tisíc korun. Prostředky tak nemají návratnost a generují roční ztrátu zhruba 400 tisíc korun," komentoval Hubený s tím, že není dořešeno ani napojení restaurace na elektřinu, kterou dnes vyrábí dieselový agregát a odpadní vody jsou svedeny do septiku. Naproti tomu vybavení kuchyně je podle auditu zbytečně honosné a předimenzované.
Jiří Mánek takovou kritiku odmítá. Tvrdí, že projekt připravovalo bývalé vedení spolu s odborníkem na gastronomii a zároveň jej posvětilo i ministerstvo životního prostředí, které na stavbu přispělo třímilionovou dotací.
"Od začátku jsme říkali, že nelze počítat s návratností investice. Jde o službu veřejnosti a propagaci národního parku. Kdyby tam byly potíže s odpadními vodami, nikdy by dům nebyl zkolaudován," prohlásil Mánek.
Bývalý ekonomický náměstek Jiří Kvapil pak dodal, že ministerstvo dopředu vědělo, o jaký projekt se jedná a jak se Březník přebuduje. "Ministerstvo uvolňovalo peníze na přesně dané práce a přesný projekt. To nebylo tak, že bychom dostali tři miliony a stavěli si, co se nám zlíbí," doplnil Kvapil.
