Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bagrista hrábl do země a ze lžíce se mu začaly sypat mince z 15. století

  4:54aktualizováno  4:54
Bagr podruhé hrábl do země a ze lžíce mu začaly padat zelené předměty. To ještě bagrista Martin Ramajzl netušil, že se postaral o senzaci. Při práci na statku rodiny Němcových v Kučeři u Milevska objevil ve středu poklad z počátku 15.století - stříbrné míšeňské groše a drobné haléře, které byly původně uložené v keramické nádobě.

Tomáš Hiltscher z Prácheňského muzea ukazuje slepenec mincí, který je součástí nalezeného pokladu v Kučeři u Milevska. Obsahuje stříbrné míšeňské groše a drobné haléře. | foto: Marek Podhora, MAFRA

„Je to velmi významný objev, který se nestává často. V okolí Milevska se tyto nálezy odehrávaly hlavně v 19. a na počátku 20. století, a nemáme je tak archeologicky zdokumentované,“ říká Tomáš Hiltscher, archeolog Prácheňského muzea v Písku.

Mince váží jeden a půl kilogramu a jsou silně zkorodované. „Povedlo se nám určit několik exemplářů, což jsou míšeňské groše z první poloviny 15. století, a spoustu drobných haléřů. Ty v pokladu dominují,“ popisuje Hiltscher.

Nalezené mince váží jeden a půl kilogramu a jsou silně zkorodované.

Nalezené mince váží jeden a půl kilogramu a jsou silně zkorodované.

Míšeňské groše byly ve středověku běžným platidlem v Evropě. Podle webu Sběratel.com se v českých zemích dal v 15. století za 120 grošů koupit kůň, kráva stála 24 až 40 grošů.

Protože se mince z měkkého stříbra rychle odíraly, začali lidé ve středověku používat jako přísadu měď. Tím se hodnota grošů znehodnocovala. Mnozí navíc mince pilovali a ořezávali, aby stříbro ubrali. Díky mědi ale mají dnes odborníci mnohem větší šanci určit další zajímavosti o pokladu.

„Díky korozi se dochovaly organické věci, které běžně nemáme šanci zjistit. Po konzervaci přijde na řadu přírodovědná analýza textilních látek a pylů. Potom bude následovat numismatické zhodnocení a odhad ceny, aby se určila odměna pro nálezce,“ líčí Hiltscher.

Oceňuje, že majitelé usedlosti v Kučeři nález okamžitě nahlásili. Často se stává, že lidé objev zatají, aby neměli oplétačky s archeology, nebo se domnívají, že mince prodají na černé burze. „Přístup rodiny Němcových byl příkladný,“ chválí.

Že se poctivost v těchto případech vyplácí, potvrzuje předloňský objev z Horních Rápotic na Pelhřimovsku. Nálezce dostane za odevzdání pokladu téměř půl milionu korun.

Následující měsíce budou patřit konzervaci a dalším pracím na pokladu. Potom Prácheňské muzeum plánuje, že mince vystaví. Součástí stálé expozice ale nejspíš nebudou.

Poslední velký objev se v kraji odehrál v srpnu 2013. V Bošilci na Budějovicku našli archeologové pod dlažbou kostela nádobu plnou stříbrných tolarů, krejcarů a grošů z doby třicetileté války.

Autor:




Hlavní zprávy

Malí sportovci: Které sporty jsou pro děti nejzdravější?
Malí sportovci: Které sporty jsou pro děti nejzdravější?

Ne každá aktivita je vhodná pro každý věk a každé dítě. Jakou a kdy vybrat, najdete v článku.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.