Známý Benešův mlýn s vodní elektrárnou stojí na Lužnici mezi čistírnou odpadních vod a Harrachovkou. Bahno elektrárnu zastavilo a opravit ji bude stát několik milionů korun. Majitel Vítězslav Veselý už najal právníky a bude chtít škody zaplatit.
Jeho rodina provozuje v Táboře mlýn už tři a půl století. On sám pak má v Benešově mlýně šest let na starosti malou vodní elektrárnu, která ale nyní kvůli bahnu stojí.
"Zatím se nikdy nestalo, aby se zastavila, až nyní. Kvůli bahnu se protrhl vak, který elektrárnu pohání, a zadřelo se ložisko, jež je mazané říční vodou," vysvětluje Veselý. Dodává, že škody jsou jak na ušlém zisku, protože elektrárna nyní do sítě elektřinu nedodává, tak na samotném objektu a zároveň i jezu. Podle jeho odhadů přitom půjde o miliony korun.
Kdo může za protržení provizorní hráze v Jordánu?
"Nyní škody sumarizujeme a vyčíslujeme. Už jsem vše předal právníkovi a očekávám, jak se k tomu město postaví," říká Veselý.
Právě táborská radnice je investorem odbahnění nejstarší údolní nádrže ve střední Evropě za 460 milionů korun. Společnosti Daich, Metrostav a Zvánovec, které akci vyhrály ve výběrovém řízení, předělily Jordán na dvě poloviny provizorní hrází.
Ta ale neudržela na konci roku nápor vody a praskla. Budovanou vypouštěcí štolou se dostalo bláto do Tismenického potoka a následně Lužnice, na níž Veselého elektrárna stojí.
Při protržení provizorní hráze voda s bahnem z Jordánu odtékala nově proraženou štolou do Tismenického potoka, na kterém byl vyhlášený první stupeň povodňové aktivity.
Podle radnice byla prvotní chyba v tom, že se štola na výpusť rybníka nedala uzavřít.
"Nebyl důsledně dodržován manipulační a povodňový plán stavby. Štola měla být alespoň provizorně uzavíratelná i v době výstavby. Třeba pomocí hrazení," kritizoval na adresu stavebních firem starosta Tábora Jiří Fišer. Sám je původním povoláním projektant vodohospodářských staveb.
Firmy vinu nadále odmítají a tvrdí, že je potřeba vyčkat, až vše vyšetří policie a Česká inspekce životního prostředí. "Zatím nikdo nerozhodl, čí je to vina," komentoval situaci Josef Kubík, jednatel společnosti Daich.
Vítězslav Veselý tak dnes neví, kdo mu škody zaplatí. Firmy byly na havárii pojištěné. Záleží, co bude příčinou protržení hráze.
"Pro mě je partnerem město, které odbahnění investuje. Jaké mají pak podmínky a smlouvy s firmami, je mi v podstatě jedno. Nyní vyčkávám, jak se k celé události Tábor postaví," dodal Veselý.
V ruce má i jeden trumf, aby obhájil, že elektrárna se zastavila skutečně kvůli blátu. Okamžitě si nabral vzorky vody, která jeho elektrárnou protékala, a tvrdí, že bahnitá voda byla o 54 procent těžší, než je běžná voda v Lužnici. Tedy obsahovala značné množství bláta.
Škody už nyní vyčíslují také rybáři. Podle prvních odhadů se spolu s blátem splavily do Lužnice i tisíce mrtvých ryb, první čísla hovoří o patnácti tunách ryb.
Odbahnění nádrže o rozloze 51 hektarů by mělo být hotové v roce 2014. Nejpozději může radnice akci ukončit v červnu 2015. Město získalo na práce dotace ve výši 85 procent. Samo se bude podílet zhruba 60 miliony korun. Radnice je přesvědčená, že škody bude platit buď pojišťovna, nebo stavební firmy.
Voda a bahno vytékající z Jordánu poničilo vodní elektrárnu na Lužnici u Benešova mlýna.
