Betlémy Zdeňka Mráze nezaberou moc místa, většina z nich má rozměr 53 krát 25...

Betlémy Zdeňka Mráze nezaberou moc místa, většina z nich má rozměr 53 krát 25 centimetrů. Ale jsou velmi pracné - truhlář je skládá ze zhruba šedesáti dílů. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Z bývalého kravína udělal dílnu a posílá odtud betlémy do Evropy

  • 0
Osmdesát až 150 betlémů týdně tvoří před Vánocemi truhlář Zdeněk Mráz. Během roku vyrábí v dílně v Hůrkách u Lišova na Českobudějovicku ptačí budky i kolébky.

V rozlehlé dílně provoněné dřevem stojí i leží desítky dokončovaných betlémů. Některé jsou světlé smrkové, další vypadají jako letité rodinné dědictví, a přitom jsou také zcela nové.

Každý z nich je ručně dělaný originál. Některé připomínají klasické přístřeší pro Svatou rodinu, část vypadá spíš jako alpský dům. „Jsou přímo na míru našim zákazníkům, zhotovujeme je podle vzorku nebo fotky. A ty dřevěné si vymýšlíme sami,“ popisuje Zdeněk Mráz.

Jeho betlémy nezaberou moc místa, většina z nich má rozměr 53 krát 25 centimetrů. Ale jsou velmi pracné - truhlář je skládá ze zhruba šedesáti dílů a třeba jenom výroba a sestavení každé sedlové šindelové střechy je malé mistrovské dílo.

Pro mech a lišejník jezdí na Šumavu a na Kaplicko, kde má chalupu. Zjistil, že když je utrhne v lese kolem krajského města, do půl roku zčernají. Ale šumavské vydrží zelené tři i čtyři roky.

Na výrobu betlémů spotřebuje nejvíc smrkového a bukového dřeva, na kaple používá dub.

Zdeněk Mráz má dílnu v bývalém kravíně v Hůrkách u Lišova.

„Na výrobu betlémů spotřebuju nejvíc smrkového a bukového dřeva, na kaple používám dub. Přitom využívám hlavně odpad. Mám tu složené dvě fůry zbytků dřeva na topení, přehrabu to a pak z toho vybírám,“ líčí třiapadesátiletý truhlář.

Navršené hromady palivového dříví spotřebuje na výrobu drobných dílů pro betlémy až do kůry, kamna v dílně láduje pilinami. „Když jsem dělal truhlařinu, lidem jsem dával deputát dříví a dneska nemám čím topit,“ srovnává Mráz.

Jako školák vyráběl úly

Jako truhlařinu dnes nostalgicky označuje své podnikání v porevolučních dobách. V Lomnici nad Lužnicí měl truhlárnu, v níž dával práci patnácti lidem. Dělali plný truhlářský sortiment pro velké stavební firmy i památkáře. Jenže nakonec o svoji hýčkanou firmu přišel kvůli neplatičům faktur za dodané zboží.

Ale protože se mu práce se dřevem zalíbila už ve třinácti letech, když začal chodit do včelařského kroužku a vyrábět v něm úly, nechtěl se vyučený truhlář se svou profesí rozloučit. Proto si koupil v Hůrkách rozpadlý kravín a udělal si tam dílnu, v níž se specializuje na tvorbu malých výrobků.

„Všechny výrobky včetně betlémů jdou do Německa a z tamních skladů přes internetové obchody také do Rakouska, Francie a Itálie. Ale vím, že moje věci už jsou i v Izraeli, Rusku či na Ukrajině,“ vysvětluje zkušený truhlář.

Před dvanácti lety, když s novým sortimentem začínal, dodával před Vánocemi betlémy a během roku zase ptačí budky, studny s rumpálem, schránky, trakaře i kolébky pro český trh. „Ale dnes ho obsadili Vietnamci a jejich cenám ani výrobkům nechci konkurovat,“ říká Zdeněk Mráz.

V nabídce má 150 věcí a dopředu neví, co si u něj odběratelé příští rok objednají. „Je to vždycky tak trochu detektivka, s čím přijdou. Ale o práci se obávat nemusím, mám jí tolik, že na konci roku už se těším, až tu uklidím a na pár dní si odpočinu,“ podotýká truhlář s tím, že nejnovějším hitem v hobby katalozích Evropské unie jsou teď luxusní domečky pro ježky.