Zničeho nic se zatáhlo a spustil se prudký liják.
Tisíce věřících oblékly pláštěnky a dál čekaly na nedělní požehnání papeže Františka. Teprve teď přišla chvíle drobného mladíka s dlouhými vlasy.
Místo aby schoval drahý fotoaparát, začal pobíhat po svatopetrském náměstí. Zachycoval atmosféru, kterou Vatikán v polovině září běžně nezažívá. Slavnostní okamžiky v těchto dnech totiž skoro vždy doprovází slunce.
Tomáš BinterNarodil se v roce 1992 v Českých Budějovicích. Absolvoval Gymnázium J. V. Jirsíka. V současnosti studuje na Ústavu umění a designu Západočeské univerzity v Plzni. Reprezentuje Českou republiku v lezení na obtížnost. Mezi dospělými závodí druhým rokem. Nedávno získal třetí místo na mistrovství republiky a celkově vyhrál Český pohár. Fotografuje čtvrtým rokem. Uspořádal zatím jednu samostatnou výstavu. Jeho matka Alena Binterová je novinářka, otec Tomáš Binter režisér. |
Se sérií snímků z Říma se Tomáš Binter z Českých Budějovic přihlásil do své první fotografické soutěže. Hned té nejprestižnější - Czech Press Photo. A uspěl. Získal cenu v kategorii Canon Junior Awards pro reportéry do 25 let.
"Byl jsem s mamkou v Itálii na reportáži pro časopis Travel Digest. Věděl jsem, že tyto fotky v redakci asi nepoužijí, ale chtěl jsem hlavně zachytit tu náladu v lijáku," líčí 21letý student Západočeské univerzity v Plzni.
Přitom fotografování je hlavně Binterovým koníčkem. Jiných úspěchů už má na svém kontě dost. Věnuje se sportovnímu lezení na obtížnost a nedávno vyhrál Český pohár. "Sport i focení se výborně doplňují. Vždy si odpočinu od té druhé aktivity, zároveň se to vzájemně netluče," přemýšlí.
Vážněji fotografuje teprve čtyři roky. Druhým rokem navštěvuje kurz Davida Veise, dlouholetého fotografa jihočeské ČTK. Podle něj Binter mezi jeho žáky vyčnívá.
"Píli, dril a sebekázeň v něm vypěstoval vrcholový sport. To vše teď zužitkoval ve fotografii. Cenou Czech Press Photo jeho cesta teprve začíná a myslím, že o Tomášovi ještě hodně uslyšíme," říká Veis. Na Binterových vatikánských snímcích oceňuje jejich syrovost. "Jsem rád, že porota vybírá i více volnější snímky, ne jen technicky dokonalé a ostré fotografie," podotýká Veis.
Binter už měl jednu svou samostatnou výstavu v budějovickém Domě U Beránka. Oba cykly, které tam letos na jaře představil, vznikly za jediný den.
První loni na podzim, kdy závodil na mistrovství světa v Paříži. "Bez mapy jsem se vydal poznávat město a během několika hodin se snažil zachytit jeho atmosféru," popisuje. Druhé téma pojal jako vzpomínku na počítačové hry svého dětství. Cyklus Game Over vytvořil pro talentové zkoušky na Ústav umění a designu Západočeské univerzity.
"Vzpomněl jsem si na své dětství, kdy začínaly počítačové hry a mobily. Všichni hráli totéž. Ačkoliv si na tyto hry dnes málokdo vzpomene, tehdy byly k sežrání. Proto jsem pod heslem S jídlem se nehraje aranžoval motivy z monitorů a displejů," vypráví.
Zkoušky na plzeňskou vysokou školu úspěšně složil a před pár týdny nastoupil ke studiu oboru užitá fotografie.
"V začátcích mě nejvíc bavila reportáž a život lidí. Jak jsem se postupně zdokonaloval, začal jsem se víc věnovat reklamní fotografii a všemu, co s ní souvisí včetně produkce. Tím bych se jednou rád i živil," uvažuje.