Ředitel Ústavu molekulární biologie rostlin Biologického centra Akademie věd ČR Josef Špak připravuje několik měsíců vznik nového oddělení biofyziky a biochemie rostlin. Jeho šéfem bude špičkový německý biolog Hendrik Küpper.
Projekt odstartoval letos v lednu a měl získat podporu z Operačního programu Věda a výzkum pro inovace. Ministerstvo školství však výzvu před podpisem smluv s vědci zrušilo (více čtěte zde).
"Máme pocit, že jsme investovali neuvěřitelné množství času, energie a peněz v něco, co se nerealizuje. Teď se snažíme zachránit, co se dá," říká profesor Špak.
Kdy jste se rozhodli vytvořit nové oddělení?
Myšlenkou vybudování oddělení biofyziky a biochemie rostlin na našem ústavu se zabýváme od podzimu. Kolegy z Třeboně kontaktoval profesor Hendrik Küpper z univerzity v Kostnici, že by měl zájem o místo v Čechách. A do toho přišla začátkem listopadu výzva na možnost získání dotace z Unie, která souvisela se zapojením zahraničních vědců v českém výzkumu.
Čím byl váš ústav pro německého biologa atraktivní?
Hlavním důvodem bylo, že si pro provoz nového pracoviště mohl naplánovat speciální přístroje, které neměl na univerzitě v Kostnici. Je mu 40 let a hledá trvalé místo s kvalitním vědeckým zázemím, které mu u nás můžeme poskytnout.
Třeba pro výzkum fotosyntézy?
Ano. Výzkum fotosyntézy používá hodně biofyzikální metody, je to jedno z našich nejlepších oddělení. Pro německého vědce je tato spolupráce důležitá. Říká, že tu bude mít lepší podmínky než v Kostnici. V Českých Budějovicích a v Třeboni jsou kvalitní laboratoře, protože my jsme centrum, které se zabývá principiálně biologií.
Jaký projekt jste vymysleli?
Po otevření výzvy jsme připravili projekt s názvem Kovy, rostliny a lidé. Laikovi se může zdát, že kovů v rostlinách a lidech moc není. To je pravda, jejich koncentrace jsou nízké. Ale třeba hořčík je klíčový v molekule chlorofylu, která zajišťuje život na této planetě, a železo máme v hemoglobinu v krvi. Profesor Küpper už léta studuje metabolismus kovů v rostlinách. Jak rostliny kovy přijímají a jak se chovají, když je jich nadbytek a mají na rostliny toxické účinky, či nedostatek, kdy jim chybí pro výživu. To má dva dopady do lidských činností. V celém světě je řada oblastí znečištěných po těžbě a lidé se snaží revitalizovat ty plochy pomocí rostlin. A na druhé straně je zájem vyšlechtit nebo získat rostliny, které jsou schopné na kontaminovaných půdách přežívat.
Měli jste dost času na přípravu?
Doba, kterou jsme měli na přípravu projektu, byla extrémně krátká. Výzva byla vyhlášena 4. listopadu a uzávěrka soutěže byla 17. ledna. Pro velké mezinárodní projekty je to neskutečně krátká doba, pracovali jsme na tom 10, 12 hodin denně. Ministerstvo požadovalo anglickou a českou verzi. Napsali jsme anglickou a pak jsme ji překládali do češtiny. Projekt má 70 stran v obou jazycích, k tomu řadu odborných příloh. A studii proveditelnosti, celkem váží dvě kila. Nebyla to levná věc, jen za přípravu projektu jsme zaplatili půl milionu korun.
Kdy měl projekt odstartovat?
Měl začít 1. července a skončit v prosinci příštího roku, do kdy se musí utratit všechny peníze. V únoru jsme proto zahájili práce na jeho realizaci. To obnáší projektovou dokumentaci pro místnosti, výběrová řízení na nákup přístrojů a konkurzy na obsazení míst v týmu. Třeba na jedno místo postdoktoranda se přihlásilo 35 zájemců z 11 zemí z celého světa.
O jak nákladný projekt šlo?
Podali jsme projekt za 60 milionů korun, což jsou tři roční rozpočty tohoto ústavu. A z toho 50 milionů bylo určeno na přístroje. Nakonec to dopadlo tak, že 2. května odborná komise doporučila projekt k realizaci a 14. května jsem dostal vyjádření od náměstkyně ministra, že soutěž byla zrušena a náš projekt nebude financován.
Vysvětlil vám to někdo?
Ministerstvo školství dodnes nezveřejnilo vyhodnocení soutěže ani pořadí projektů tak, jak byly hodnoceny. Na webových stránkách výzvy ani na webu ministerstva není zveřejněn seznam úspěšných projektů doporučených k financování včetně alokace prostředků.
A do nového oddělení má za měsíc přijít pět lidí z Evropy a Indie.
Je to obrovský šok. Situace, která nemá obdoby. Nové oddělení ale otevřeme, profesor Küpper už má v Českých Budějovicích koupený dům, a dokonce si sem přiveze dva kamiony svých přístrojů. Půl milionu doplatil ze svého. Nejsmutnější je, že teď nemáme šanci získat speciální přístroje.
