Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Církevní restituce jsou součást předvolební kampaně, prohlásil biskup

  9:01aktualizováno  9:01
Nechceme brát žákům školy, říká českobudějovický biskup Vlastimil Kročil. Podle něj mají určovací žaloby církve na další majetek zjistit, kdo je a není vlastníkem movitých kulturních památek, budov, polí a lesů.

Vlastimil Kročil se stal biskupem českobudějovické diecéze loni. Nahradil Jiřího Paďoura, který odstoupil ze zdravotních důvodů. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Budějovický biskup Vlastimil Kročil považuje rozjitřenou otázku církevních restitucí za součást předvolební kampaně.

„Restituce vzbuzují emoce a bohužel i závist, hraničící až s nenávistí. Není překvapivé, pokud myšlenka zdanit církevní náhrady vyjde od KSČM. Spíš je s podivem, že se toho chytla i politická reprezentace ČSSD v Jihočeském kraji. Ale na druhou stranu je to logické, pokud tu vládne v koalici s komunisty,“ říká Kročil.

Jak vnímáte novelu zákona o církevních restitucích, kterou předložil Jihočeský kraj do Poslanecké sněmovny?
Návrh novely je protiústavní a nemá sloužit k ničemu jinému než ke zviditelnění pana hejtmana a k potrestání českobudějovické diecéze za to, že si dovolila dotázat se nezávislých soudů na to, zda některé převody historického církevního majetku státem na další vlastníky byly v souladu se zákony této země, či nikoliv. Doufám, že i voliči ČSSD dobře poslouchali premiéra Bohuslava Sobotku v nedělní televizní diskusi, kde na adresu hejtmana Jiřího Zimoly řekl, že jde o prvoplánovou snahu sbírat volební body návrhem, který není úplně poctivý vůči voličům.

Hejtmanství popudily určovací žaloby církve na další majetek. Biskupství jich podalo sedmdesát, přímo proti kraji jich směřuje 23. O jaký majetek jde?
Z těchto určovacích žalob na Jihočeský kraj se jich naprostá většina, tedy 17, týká movitých kulturních památek, především obrazů a soch. Zbytek tvoří jedna budova, pole, louky a lesy. Těžko pochopit logiku uvažování hejtmanství, pokud souhlasíme s názorem, že žijeme v zemi, která si zakládá a je hrdá na své demokratické zřízení a právní principy. Jedná-li se o určovací žaloby, neznamená to nic jiného, než aby nezávislý soud jasně určil, kdo je, a není vlastníkem. Jestliže soud řekne, že církvi nepatří, budeme to respektovat.

Zkusili jste se napřed domluvit mimosoudně?
Především bych rád zdůraznil, že se v těchto případech opíráme o řadu souhlasných právních stanovisek. Vzhledem k velké administrativní náročnosti nebylo možné, abychom jednali o mimosoudním řešení ve všech případech před podáním žaloby. Ve všech případech však má biskupství eminentní zájem jednat o smírném řešení a tam, kde zájem je patrný, už taková jednání vedeme. Je mnoho obcí a měst v našem kraji, kde je velmi dobrá spolupráce mezi místní samosprávou a církví, což bohužel neplatí na úrovni krajské, kde to politické rozložení sil neumožňuje.

Když vám dá soud za pravdu, zavřete školní budovy a odvezete umělecká díla z galerií a muzeí?
Je holý nesmysl domnívat se něco takového. Neplatí to ani o školách, ani o umělecko-historických památkách. Například v hlavních zprávách odvysílala jedna televize příspěvek o tom, že Biskupství českobudějovické chce nazpět budovu takzvaného Malého semináře ve Skuherského ulici v Českých Budějovicích, kde dnes sídlí Střední průmyslová škola automobilní a technická. Šlo o naprosto nekorektní poplašnou zprávu, protože za biskupství nebyl nikdo osloven, aby se k tomu také vyjádřil.

O co tedy biskupství jde?
Nikdo z představitelů biskupství nehodlá vyhazovat studenty ze škol. Chceme, aby se v nich i nadále žáci učili tak jako nyní. Stejně platí, že nikdo nebude odvážet umělecké předměty z muzeí, už i proto, že je o ně dobře pečováno. To, co chceme, je, aby pod každým obrazem či sochou bylo na popisce uvedeno kromě jména autora a názvu díla i to, že daná věc je vlastnictvím konkrétní římskokatolické farnosti, která ji zcela zdarma a ráda zapůjčila vystavovateli. Takových případů, kdy se to už děje, je víc a není to nic neobvyklého, jen se tím narovnávají vlastnické vztahy.

Plzeňské biskupství nově navrhlo obcím, že se vzdá soudních žalob kvůli restitucím výměnou za to, že obce do svého majetku převezmou nevyužívané kostely a budou o ně pečovat. Může to zafungovat i tady?
My se taky snažíme nabízet některé nevyužívané sakrální budovy obcím. A pokud by je mohly využít, bylo by to dobře. Určitě si nebudeme klást podmínky, jak je mají využít. Pokud to však budou kostely, uvítali bychom, kdyby se tam mohly jednou za rok konat poutě a při nich odsloužit mše. Ale jen pokud by to bylo možné a po vzájemné dohodě. Ve smlouvě s obcí chceme zakotvit předkupní právo, pokud by chtěla sakrální budovu dál prodat, abychom si ohlídali, že nebude zneužita k něčemu nepatřičnému. Nespojoval bych to však s podanými určovacími žalobami. Muselo by se jednat o přesně určené kauzy, kde je ta žaloba a kostel nebo sakrální památka, kterou bychom mohli opustit, nebo předat.

Jak velký díl majetku už vám vrátil stát?
Většina majetku již byla vrácena, ale tento proces stále pokračuje a není bezproblémový, takže restituční oddělení při našem biskupství má pořád dost práce.

Zvládnete se v budoucnu uživit bez pomoci státu?
Dovolím si tvrdit, že i přes nějaké chyby, které mohou a mohly nastat, církev v minulosti vždy uměla dobře hospodařit. Zdaleka ne všechno, co kdysi nabyla, bylo jen z darů či odkazů, jak se někdy tvrdí. Vždy se uměla starat a uměla hospodařit, být produktivní, a dokonce se i postarat nejen o sebe, ale byla schopna přispívat i celé společnosti. Kolik dala pracovních příležitostí, kolik projektů vzniklo díky církvi. Stačí se podívat za naše hranice směrem jižním či západním. U nás kvůli komunismu bylo toto všechno přerušeno, takže začínáme znova, ale máme na co navazovat.

A zvládnete se postarat i o údržbu svých staveb, pokud vám na ně stát a kraj (což už letos udělal) přestanou přispívat?
To, že krajský úřad odmítl jakékoliv církvi přidělit dotaci, je výsledkem politického rozhodnutí. Naprostá většina církevních památek je přístupná všem lidem bez rozdílu na náboženské vyznání. To, co také dělá naši jihočeskou krajinu krásnou, je právě sakrální architektura. I proto sem přijíždí stále velký počet zahraničních turistů. Chtě nechtě, jako dědictví minulých generací má ve svých rukou naše generace to všechno, co dotváří charakteristický rys našeho kraje i celé naší země, která vyrostla na křesťanských základech. Mít starost o zachování těchto památek je odpovědností celé společnosti. A pokud to někdo nechápe, vrací se minimálně o 50 let do minulosti.

Premonstráti stáhli žaloby proti rybářům

Šéf představenstva Rybářství Třeboň Jan Hůda má o jednu starost méně. Premonstráti z Teplé na Chebsku mu v úterý oznámili, že stahují určovací žaloby na vydání svého historického majetku proti největšímu rybářství v Evropě. „Žalobami se domáhali vydání desítek hektarů rybníků. Teď jsme dostali zprávu, že se budou soudit jen se státem. To je pro nás příznivé - jinými slovy nám nedávají za vinu, že je to zprivatizováno,“ uvedl Hůda.

Jihočeský hejtman Jiří Zimola kvůli tomuto průlomovému rozhodnutí svolal ve čtvrtek mimořádnou tiskovou konferenci. „Od začátku tvrdíme, že žaloby, které církve a náboženské společnosti podávají na kraje, obce, města, a dokonce fyzické a právnické osoby, nejsou morální. Proto bych byl rád, kdyby postoj premonstrátů z Teplé byl první kostkou v dominu, která by spustila stahování žalob i ze strany dalších církví,“ řekl Zimola.

Ekonomové Rybářství Třeboň vyčíslili, že církve chtějí od společnosti vrátit majetek na ploše 330 hektarů za 150 milionů korun. Třeboňští rybáři už dříve podali podnět policii, protože se domnívají, že cisterciácké opatství Vyšší Brod a římskokatolické farnosti Lutová na Jindřichohradecku a prelatura Český Krumlov chtějí získat řadu jejich rybníků nezákonně.

„Rybáři se brání útokem, přitom sami v privatizaci přebrali církevní majetek v roce 1991 protiprávně, protože byl podle zákona blokovaný,“ řekl českobudějovický biskup Vlastimil Kročil. Pro Hůdu je ale tento fakt nepřijatelný: „Ale to my jsme při privatizaci nevěděli. Nikdo nám to neřekl. A už pětadvacet let na všech v dobré víře nabytých rybnících řádně hospodaříme.“





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.