Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šéf jihočeské firmy roku: Briketujeme dutinky z cigaret i dokumenty BIS

  10:22aktualizováno  10:22
Peníze, cigarety, kovy, vytříděný odpad ze skládek, piliny i tajné dokumenty BIS. Materiály všeho druhu končí v lisech, které vyrábí společnost Briklis, a stávají se z nich brikety. Firma z Malšic na Táborsku dodává stroje pro dřevozpracující, automobilový či letecký průmysl do 30 zemí světa.

Jednatel společnosti Briklis Miroslav Šmejkal. | foto: Petr Lundák, MF DNES

Mezi jejími klienty jsou Bosch, Philip Morris, Siemens, Ford nebo Škoda. Jejich stroje pomáhají využívat odpady, které by mnohdy byly nepoužitelné. Velkou předností firmy je vlastní projekční a konstrukční kancelář, díky čemuž má výhodu oproti konkurenci. Umí totiž dodávat technologie přesně na míru zákazníka. Společnost je čerstvým držitelem titulu Jihočeská firma roku a Odpovědná firma Jihočeského kraje.

„Ze začátku jsme se hodně inspirovali v zahraničí a postupně se situace obracela. Dnes jsme rovnocennými partnery předním evropským výrobcům. V Česku se nám podařilo dostat se do situace, že v dřevoobráběcím průmyslu každý ví, co je Briklis. Chtěli bychom být ve stejné pozici i v evropském měřítku,“ popisuje ředitel Miroslav Šmejkal.

Co se dá všechno briketovat?
Kromě dřeva je to především papír, zemědělské odpady, obecně biomasa. Ta slouží jako výborný energetický zdroj. V řadě firem je jí přebytek a nedá se využít. Naše technologie ji umožňuje slisovat, zhutnit. Díky tomu se dá snadno za rozumných nákladů transportovat na místo, kde se energie využije. Ale briketujeme i celou řadu zvláštních materiálů. Pro koncern Philip Morris briketujeme dutinky z cigaret a taky prach, který vzniká z tabákových listů. Hodně se také naše stroje využívají při skartaci. BIS je používá při likvidaci tajných dokumentů. Papír se nadrtí na drobné kusy a pak se lisuje. Z brikety už to nikdy nejde poskládat, protože ten papír drží jako hmota v kuse.

Mezi materiály, které se dají briketovat, uvádíte i bankovky. To se lisují i peníze?
Ano, naše stroje jsme dodávali také do všech krajských poboček České národní banky. Tam se na nich drtí poškozené bankovky na takové proužky 0,8 krát 1,2 milimetru a následně se briketují.

Miroslav Šmejkal

Narodil se 28. dubna 1958 v Benešově. Základní školu absolvoval v Sedlci-Prčicích a gymnázium v Sedlčanech. Na střední škole poznal i budoucí manželku, která byla jeho spolužačkou. Poté odešel na VŠCHT do Prahy. Po škole pracoval deset let v Silonu v Plané nad Lužnicí. Tam potkal Miroslava Medka, se kterým v roce 1991 založil společnost Briklis. Dnes má společnost okolo 70 zaměstnanců a vyváží do 30 zemí světa. Stroje pracují v dřevozpracujícím, automobilovém i leteckém průmyslu. Šmejkal je ženatý, má dva syny. Rád jezdí na kole, hraje golf a cestuje po Česku.

Kolik peněz se takto zpracovává?
V Praze je lis s výkonem 200 kilogramů za hodinu a v krajských městech po sto kilech. Dnes už se tedy briketuje jen ve třech krajských městech. To znamená kapacitu dohromady 500 kilogramů bankovek za hodinu. My jsme se podíleli i na likvidaci bývalé federální měny v 90. letech. Tyhle brikety se ovšem nepálí.

Dokážete také lisovat kovy. K čemu se kovové brikety používají?
Kovové třísky, vznikající při obrábění, lisujeme před jejich recyklací v hutích. Byli jsme první a stále jsme jedinou českou firmou, která na jejich briketování stroje vyrábí. Pro lisování kovů je totiž třeba výrazně vyšší tlak, a to až 3 500 atmosfér. Takže technicky je to velmi náročné.

Samotné třísky nejdou rovnou roztavit?
Lze to, ale třísky mají velký povrch a velká část jich proto shoří. Když se taví ve formě briket, ztráty tam jsou mnohem menší. Návratnost nákupu takového stroje bývá tři až dvanáct měsíců.

To je velmi rychlé.
Ano, jsou tam ohromné úspory. Záleží ale také na podmínkách. Ideální je, když má firma slévárnu i obrobnu, to znamená, že produkuje kovové třísky při obrábění, ty pak zpracuje na lisu a sama je roztaví a použije znovu jako surovinu. Většina firem si velmi chrání postupy, jakým způsobem brikety taví, je to jejich know-how a málokdo prozradí ekonomické výsledky.

Jak pak dodáváte řešení na míru, když takovou věc neznáte?
Když přijde nový zákazník, nabídneme mu možnost testů. Nejprve se zjistí, jestli jeho materiál je vůbec briketovatelný. Pak pro něj zkušebně zpracujeme do dvou tun odpadu. Buď se stroj veze přímo k němu, nebo se testuje u nás. Zákazník si spočítá, jak se mu provoz takového stroje vyplatí a pak se rozhodne. Většina strojírenských podniků má zahraniční kapitál, zpravidla německý, a jejich kritéria jsou mnohem přísnější. Pokud je návratnost delší než dva roky, nechtějí to řešit.

Manažeři v kraji

V seriálu MF DNES představujeme úspěšné podnikatele a manažery firem.

Kolik briket stroje zvládnou za hodinu vyprodukovat?
Je to různé, třeba nejvýkonnější lis na kov zvládne 800 kilogramů za hodinu. Mnohdy je těžké si některé objemy představit. Třeba ve Philip Morrisu lisují sto kilogramů cigaretových papírků a filtrů za hodinu. To jsou ty cigarety, které jsou zmetkové. Kdyby se to nelisovalo, byl by ten odpad nesmírně objemný. Stali jsme se výhradním dodavatelem společnosti Philip Morris. Máme lisy v Malajsii, Filipínách, Thajsku a dalších zemích. Prosadili jsme se díky dobrým referencím z kutnohorského závodu. Podobně jsme se takhle dostali z jihlavského Bosche do Číny.

Děláte i přístroje vhodné pro běžné uživatele, kteří by si chtěli koupit vlastní lis a s briketami topit ve svém domku?
Dlouho jsme dělali jen pro živnostníky a firmy. Začali jsme vyrábět pro středně velké subjekty, postupně jsme nabídku rozšiřovali na obě strany. Pro soukromníky to ale bylo stále příliš drahé. Na výstavách nás přitom stále oslovovali lidé, že se jim to moc líbí a prosili, abychom vyrobili něco dostupnějšího. Před třemi roky jsme uvedli na trh malý lis, který si mohou koupit i do těch nejmenších truhláren, aby si vyráběli topivo. Ten nejmenší lis zvládne vytvořit palivo pro šest až sedm domků, když funguje osm hodin denně. Je to automatické, dáte tam surovinu, odejdete do práce a ono to pracuje samo. Výhodou briket je, že jsou mnohem výhřevnější, nemusí se řezat, skládat, sušit.

Vaše firma má čtyři společníky, jak to zvládáte?
Nejvíc jsem hrdý na to, že jsme spolu ve zdraví vždy drželi. Je to velká výhoda, starost se dělí a radost násobí. Je dobré, že vedle sebe máte někoho, na koho se můžete spolehnout a odjet v klidu na dovolenou a nestresovat se, co se tady stane.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Takto po roce vypadá místo, kde stál loni v srpnu park Rio-Lipno.
Rio-Lipno po roce. Na místě, kde byl olympijský park, začnou stavět hotel

Staveniště, na kterém se nic nestaví, připomíná areál loňského olympijského parku v Lipně nad Vltavou. Dlouho to tak nezůstane. Přibývají povolení a už příští...  celý článek

Ilustrační snímek
Mladíka usvědčilo z loupeže na Nový rok tetování na krku

Tetování na krku usvědčilo z loupeže ve Strakonicích dvaadvacetiletého muže. Petr Dostál čelil obžalobě, že letos 1. ledna v poledne přepadl na ulici...  celý článek

1. místo - vítěz navíc zabodoval i v jednoduchosti konstrukce objektu. Navíc...
Písek žádá dotaci 20 milionů na akvapark. Stavba vyjde až na 250 milionů

Nový bazén by pro Písek mohl být levnější díky dotaci dvaceti milionů korun z ministerstva školství, o kterou bude město žádat. Akvapark bude stát vedle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.