Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Plavecký stadion je špičkové dílo, říká hlavní architekt Budějovic

  9:12aktualizováno  9:12
Na přelomu roku zřejmě budou mít České Budějovice hlavního architekta města. Stane se jím dvaašedesátiletý Jan Němec, podle jehož projektu postavili například základní školu ve Strakonicích. V jihočeské metropoli oceňuje návrh Centra halových sportů i Rejnoka.

"Budějovice jsou krásné vcelku. Přesto jsou v nich stavby, které mě ovlivnily. Plavecký stadion od architekta Bohumila Böhma přesahuje horizonty města," říká Jan Němec. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Když začne architekt Jan Němec hovořit o Jihočeském kraji a Českých Budějovicích, je z jeho slov cítit, že je má velmi rád a také je dobře zná. Do konce roku by se mohl stát oficiálně hlavním architektem krajského města.

Ještě musí počkat, zda se někdo z jeho konkurentů proti rozhodnutí neodvolá, a pak může podepsat smlouvu. I proto zdůrazňoval, že zatím nemá žádné rozhodující pravomoci, konkrétní plány mu však určitě nechybí.

Rozmýšlel jste se dlouho, když k vám dorazila nabídka z Českých Budějovic na pozici hlavního architekta?
Výzva mě zaujala. Stále se navíc považuji za Jihočecha, mám v jižních Čechách dům, jezdím tam, i proto jsem se tím začal zabývat a připravil jsem svou nabídku.

Jak dlouho vám příprava trvala, a co bylo hlavním motivem, se kterým jste nakonec mezi pěti uchazeči uspěl?
Bylo to podobné, jako když projektujete dům, akorát tady jsem se připravoval na zakázku na post hlavního architekta. Zabýval jsem se tím tři týdny až měsíc. Neříkám, že každý den osm hodin denně.

Jan Němec bude hlavním architektem Českých Budějovicích.

Jan Němec bude hlavním architektem Českých Budějovicích.

A vaše vize, s níž jste předstoupil před výběrovou komisi?
Musel jsem postupovat i podle představ Českých Budějovic. Musel jsem ukázat, že se orientuji v problematice a dokážu organizovat útvar hlavního architekta, a ukázal jsem svůj pohled do územního plánu. Podle mě je dobře zpracovaný a je v něm zohledněn rozvoj a udržení Českých Budějovic ve stavu, který známe, a věřím, že i chceme uchovat.

Náměstkyně primátora Ivana Popelová upozornila na takzvaný zelený pás kolem Českých Budějovic, který by měl klást důraz na zeleň kolem města.
Myslím, že je to představa, která by měla zapadat do vnímání měst. Chci, aby bylo možné Budějovice představit jako město, které je ohraničené a celistvé, což nyní platí. Jde o to, zbytečně neexpandovat do okolní krajiny a nevytvářet takzvanou sídelní kaši, tedy neidentifikovatelnou zástavbu.

Jan Němec

Narodil se 14. ledna 1951 v Českých Budějovicích. Vystudoval Střední průmyslovou školu stavební v Českých Budějovicích a Fakultu architektury ČVUT v Praze. Po maturitě pracoval jeden rok jako zedník a rok jako stavbyvedoucí. V letech 1977 až 1996 pracoval jako projektant. V roce 1990 založil s architektem Zdeňkem Žilkou architektonický ateliér. Od roku 1992 čtyři roky externě vyučoval na Fakultě architektury ČVUT. Od roku 2007 je architektem města Nymburk. Je členem České komory architektů a Obce architektů. Je ženatý a má dvě děti.

Mám pocit, že sídelní kaše tady přece jen vznikla, pokud za ni lze považovat rychlé rozrůstání okolních obcí a osad bez potřebné infrastruktury. Poškodilo to České Budějovice?
Je to patrné u všech větších měst a cítím, že je to ústřední téma. Musíme to brát i jako určitou vývojovou etapu, která asi musela nastat a nebylo ji možné překlenout.

Myslíte, že už se rozrůstání satelitních městeček dostalo na svůj vrchol a někteří lidé se naopak začínají vracet zpátky do města?
Pevně věřím, že už to trochu ztratilo na atraktivitě. Problém je v tom, že by chtěl skoro každý bydlet v místě s malou hustotou zástavby, ale zároveň by tam chtěl mít takové služby, které lze poskytnout jen v místě s hustou zástavbou. Je nutné najít mezi tím rovnováhu. Pokud by se to podařilo v Budějovicích, tak to bude obrovský úspěch, po kterém prahne většina obyvatel mnoha měst. Ale město je živý organizmus, který se neustále mění, a není možné to nějakými jednorázovými kroky urychlit. Musíme se však snažit vývoj posunout dál.

Na podobné pozici, kterou byste měl zastávat v Budějovicích, působíte už několik let v Nymburce. Chcete odtud na jih Čech něco přenést?
Nymburk je mnohem menší, ale obě jsou královská města, mají podobné založení, jsou u řeky, minula je masivní zástavba kolem historického jádra, což je obrovská výhoda. Na této pozici se může člověk věnovat každodenní osvětě při každém kontaktu se stavebníky a projektanty. Musíte neustále dávat najevo, co lze, a co nelze dělat. Je to i o důležitých drobnostech, jakými jsou městský interiér a mobiliář. Jinak ale celkový obraz tvoří architekti, což architekt města přímo nečiní.

Bude tedy vaše práce spočívat i se setkávání s projektanty a investory, které se případně pokusíte usměrňovat, aby jejich plány zapadaly do konceptu Budějovic?
K tomu musí být nástroje, ty nejjednodušší jsou regulační plány a vím, že v Budějovicích jsou pro některé části vypracované. To pak při konzultacích podpoří vaše snahy. Rozhodující pro projektování je ovšem územní plán.

Jste rodák z Českých Budějovic, jaký k nim máte dnes vztah?
V rodném listě je sice napsáno České Budějovice, ale jsem spíš Jihočech a mám k této krajině vřelý vztah a přímo ve městě mám také mnoho kamarádů.

Máte zde i nějakou stavbu, která vznikla podle vašeho návrhu?
Dělal jsem základní školu ve Strakonicích, která je čerstvě dokončená, předtím to byl dům s pečovatelskou službou také ve Strakonicích.

Sledujete život a politickou scénu krajského města? Počítáte s tím, že budete působit jako určitý štít před radními?
Mělo by to tak fungovat, stejně jako na ostatních magistrátních odborech.

Máte v Budějovicích nějakou stavbu, která se vám z architektonického hlediska líbí?
Je složité na to odpovídat, Budějovice jsou krásné vcelku, je to nádherné historické město. Přesto si myslím, že jsou stavby, které mě ovlivnily. Když jsem měl před maturitou, dokončoval se plavecký stadion od architekta Bohumila Böhma. To je, myslím, stavba, která jednoznačně přesahuje horizonty města. Je to špičkové a unikátní dílo, které je ozdobou. U něho je jasné, že architektura není jen otázka formy, ale člověk zde vnímá konstruktérskou zdatnost, tektoniku, inovativní řešení.

Měl jste možnost sledovat i nové projekty, o kterých se hodně hovořilo i psalo, mám na mysli stavbu Centra halových sportů a Rejnoka, tedy koncertního a kongresového centra?
Sledoval a myslím, že sportovní hala je špičkový návrh. Vím, že je v Budějovicích těžko přijímána a lidé nechtěli přijít o současnou halu, která není příliš stará. Co se týká Rejnoka, tak architekt Jan Kaplický byl inovátor a jeho práce nás spojuje s vyspělou částí světa. Určitě jakákoli jeho stavba by byla pro tuzemskou architekturu prospěšná. Je to měřítko, s nímž se musíte porovnat, ať chcete, nebo ne. Bohužel, již nemůže svůj návrh dokončit. V obdobných případech se téměř nikdy nepodařilo postavit dobrou stavbu bez tvůrce.

Útvar hlavního architekta by měl pracovat v několika agendách. Jedna se má týkat dopravy, což je skoro v každém městě stěžejní téma.
Na architektovi spíš je, aby uměl dopravní stavby zapojit do města. Na nás tedy je, abychom dokázali sladit zájmy dopravní s potřebami obytné části.

Když vypíchnu třeba parkování, tak mě napadá, že jsou dlouhodobé dohady o to, jak by mělo sloužit náměstí Přemysla Otakara II. Patří tam auta v takové míře jako dnes?
Etapa, kdy se auta vyhnala z náměstí, už je vyzkoušená a ukázalo se, že to příliš nefunguje. Je to centrum živého města, které je naplněné lidmi, takže náměstí nemůžeme jednoduše oddělit od aut. Můžeme hovořit o otázce regulace, ale to není přímo věc, ve které bych měl já rozhodovat. Spíše bych zdůraznil, že bychom na náměstí měli chtít mít kvalitní obchody, a ty potřebujeme dopravně obsloužit. Jak zákazníky, tak provozovatele.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Čepel nože, kterou útočník bodl poškozenému do břicha (březen 2017).
Soud řeší loupež s nožem, napadený říká o útočníkovi, že je dobrý člověk

Vězení na dva až deset let je hrozí čtyřicetiletému prodavači kebabu za napadení svého kolegy ve stánku s občerstvením. Událost se stala letos v dubnu v...  celý článek

Ilustrační snímek
Mladíka usvědčilo z loupeže na Nový rok tetování na krku

Tetování na krku usvědčilo z loupeže ve Strakonicích dvaadvacetiletého muže. Petr Dostál čelil obžalobě, že letos 1. ledna v poledne přepadl na ulici...  celý článek

Silnice, na nichž se plánuje zavedení mýta
Jihočeský kraj chce rozšířit mýto i na další silnici I. třídy

I na jihočeských silnicích první třídy budou muset platit řidiči nákladních aut mýto. Kraj nejdříve návrh ministerstva dopravy odmítal, ale nyní na něj...  celý článek

Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám
Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám

Jak se jiné ženy postavily k nevěře a co jim pomohlo.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.