Řidič kamionu Robert Daňo se zotavuje v kardiocentru českobudějovické nemocnice po infarktu. "V neděli jsem doma předělával dveře, pak jsem si sedl k počítači a najednou jsem cítil bolest na hrudi se svíráním v krku a zároveň mě rozbolela ramena a ruka. Počkal jsem zhruba dvacet minut a pak jsme raději zavolali záchranku," líčí jednapadesátiletý muž z Budějovic.
Díky tomu zprůchodnili odborníci v kardiocentru pacientovi ucpanou srdeční tepnu velmi brzy. Přijde jen o malou část srdečního svalu.
"Pan Daňo má dobrou prognózu, protože přišel včas. Nečekal dvě hodiny doma, což je nejkritičtější doba od ucpání tepny. Pokud vše půjde bez komplikací, pustíme ho pátý den po zákroku domů," předpokládá šéf kardiocentra Ladislav Pešl.
Odborníci rozdělují srdeční infarkt na takzvaný malý, jehož podstatou je náhlé kritické zúžení tepny vyživující srdce. Ten ještě přímo neohrožuje život pacienta. A velký, kdy dojde k úplnému uzavření tepny a který by bez rychlého zásahu specialistů skončil velmi často úmrtím.
"Zjistili jsme, že tyto velké srdeční infarkty řešíme s výrazně nižší úmrtností než ve zbytku republiky. V celorepublikovém průměru na ně umírá šest lidí ze sta, u nás tři až čtyři ze sta. To je o třetinu méně, a tedy velmi výrazný úspěch," srovnává Pešl.
Přitom budějovičtí lékaři loni léčili 340 velkých infarktů a necelý trojnásobek malých. Jenže pojem malý infarkt může být zavádějící, protože pokud není odhalen a léčen včas, rozvine se z něj zpravidla během několika dnů až týdnů infarkt velký. Při jeho léčbě je proto základem včasná diagnostika.
"Malých infarktů včas rozpoznáme a léčíme na našem pracovišti dvakrát víc než v jiných částech republiky. Tím samozřejmě předcházíme a zlepšujeme prognózu případných mnohem závažnějších stavů," popisuje šéf kardiocentra.
Odborné veřejnosti představí statistiku lékaři v květnu v rámci Dne jihočeského kardiocentra.
