Studenti a vědci Jihočeské univerzity pracují v krásné přírodě na Špicberkách.

Studenti a vědci Jihočeské univerzity pracují v krásné přírodě na Špicberkách. | foto: archiv polar.prf.jcu.cz

V budějovické polární laboratoři vědci vyrobí mráz až minus 70 stupňů

  • 4
Vědci a studenti Jihočeské univerzity, kteří se věnují výzkumu polárních oblastí, dostali v úterý nové unikátní zázemí. V moderních laboratořích Centra polární ekologie budou zkoumat materiál z Arktidy.

Připadají vám prosincová rána už nepříjemně ledová? Proti mrazu, který si mohou udělat vědci Jihočeské univerzity ve speciální laboratoři nového Centra polární ekologie, je to stále tropická Havaj.

"V laboratoři může být až minus 70 stupňů. Ale na Špicberkách v Arktidě, kde pracujeme, jsou vůbec nejnižší naměřené teploty asi minus 38 stupňů. Proto méně než - 40 °C už jsou mrazy, které se tady na severní polokouli nevyskytují, nebo velice ojediněle. S těmi už nemá cenu si hrát," uvedl vedoucí Centra polární ekologie Josef Elster.

Specializované pracoviště s moderními laboratořemi je v České republice ojedinělé. Vzniklo v univerzitním kampusu ve zrekonstruovaném křídle bývalého školního zemědělského statku. Využívat ho budou vědci a studenti Jihočeské univerzity, kteří se věnují výzkumu polárních oblastí.

"V republice je řada pracovišť, která třeba studují rostliny v nízké teplotě nebo při zamrzání, ale žádné není propojené s terénním výzkumem v Arktidě. Naše pracoviště je unikátní tím, že máme stanici v Arktidě, děláme tam i kurzy pro studenty. A teď tu máme vybavenou budovu, kde můžeme pokračovat v experimentech, které přináší výsledky o arktickém ekosystému," objasnil Elster.

Do polárních oblastí jezdí docent Elster z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a z Botanického ústavu Akademie věd v Třeboni bádat už 25 let. Zabývá se především výzkumem řas a sinic.

V novém univerzitním Centru polární ekologie mají zázemí vědci a studenti, kteří zkoumají jak obory živé přírody, což je mikrobiologie, botanika či zoologie, tak obory neživé přírody. Mezi ně patří třeba klimatologie, geologie nebo hydrologie.

"Dosud jsme museli zpracovávat vzorky přivezené ze Špicberk na nejrůznějších místech, my na Parazitologickém ústavu Akademie věd a katedře parazitologie přírodovědecké fakulty, algologové zkoumající řasy a sinice zase v třeboňském sídle Akademie věd. Teď nám univerzita vybavila molekulární laboratoř, která je pro nás to nejcennější," popsal Oleg Ditrich, zástupce šéfa Centra polární ekologie, který má na starosti zoologicko-parazitologickou skupinu.

Kromě laboratoří a vědeckých pracoven je nové polární centrum vybaveno i přednáškovým sálem, který budou vědci využívat k seminářům a přednáškám pro studenty i veřejnost. Za kompletní vznik nového sídla zaplatila univerzita necelých 19 milionů korun.

Dosud vědci a studenti strávili zhruba třetinu času sběrem materiálu v Arktidě a dvě třetiny výzkumem. Díky novému centru a zároveň nové vlastní polární stanici v Arktidě chtějí polární sezonu rozšířit a jezdit tam i mimo hlavní vegetační období. "Zajímá nás třeba, jak se rostlinky adaptují na to, aby přežily arktickou zimu," plánuje Elster.