Vše začalo jako studentská architektonická soutěž, časem se idea ujala i na workshopech a výstavách. Na konci května dostal projekt Ocenění za udržitelnost a společenský přínos od Asociace společenské odpovědnosti a Centra OSN v Praze.
Příští rok se bude stavět první ostrovní dům u Vyššího Brodu na Českokrumlovsku. Celý projekt financuje Podruh z vlastních úspor. „Předtím jsem podnikal a podařilo se mi prodat firmu, významně nám také pomáhají partneři projektu,“ zmínil.
Jak bude ostrovní dům, který chcete začít stavět v létě 2018, fungovat a vypadat?
Půjde o dvě malé budovy, každá nabídne 100 metrů čtverečních obytné plochy. Na jižních střechách bude kompletně fotovoltaika, uvnitř 20kilowatthodinové bateriové úložiště. Systém bude řízený chytrým softwarem, který teď programujeme. Domácnost bude používat maximum dešťové a minimum pitné vody. Bude vypadat jako hezká standardní malá dřevostavba ukrytá v přírodě.
Pavel Podruh (30)Pochází z Českého Krumlova, kde vystudoval gymnázium. Ve třetím ročníku odjel do Spojených států na Lake City High School, poté přešel na Empire State College v New Yorku, kde získal dva bakalářské diplomy v oborech obchod a mezinárodní vztahy. Poté pokračoval masters studiem mezinárodního managementu v programu CEMS MIM. Do roku 2015 byl také zpěvákem reggae kapely Pub Animals, s níž získal v roce 2011 cenu Anděl. V roce 2015 založil projekt Český ostrovní dům, kterému se věnuje dosud. Ve volném čase rád sportuje a cestuje. Žije s přítelkyní střídavě v Českém Krumlově a v Praze. |
Kdo se tam může nastěhovat?
Prvního půl až tři čtvrtě roku budu v jedné z těch budov bydlet já a budu zjišťovat všechny háčky a nedostatky. Pak se místo otevře veřejnosti a každý si bude moct zamluvit termín, zarezervovat si pobyt na pár dní podobně jako v hotelu. Pro nás je důležité, aby si to vyzkoušelo maximum lidí. Rádi bychom, kdyby v našem projektu zpozorovaly stavební firmy potenciál. Můj cíl je nastartovat v lidech zájem o obnovitelné zdroje energie. Naše know-how si kdykoliv každý může stáhnout a využívat ho pro sebe, my tu myšlenku jen šíříme, ale nehledáme si nutně pozici na trhu.
Na kolik přijde stavba takového ostrovního domu?
Záleží, jaké má dispozice. V našem případě kalkulace vycházejí o 15 až 20 procent více, než by stál klasický dům připojený na síť. Počítáme s návratností kolem 15 let, což sice ekonomicky v tuhle chvíli asi není tolik zajímavé, nicméně, jak se trh vyvíjí, technologie budou mnohem dostupnější. Věřím, že během deseti let bude normální, že v každé domácnosti ty dílčí technologie budou fungovat.
Je podle vás v našich klimatických podmínkách vůbec reálné, aby to fungovalo?
Klima samozřejmě má na fungování systému vliv. Určitě by mu bylo lépe jižněji od naší české krajiny, ale zase s rostoucí teplotou klesá výkonnost solárního panelu. Ta rovnice nefunguje jen tak, že čím víc svítí slunce, tím víc je energie. V našich klimatických podmínkách to ale fungovat může. Samozřejmě se na to člověk musí připravit, nadimenzovat baterie uvnitř domácnosti tak, aby to utáhly a měly dostatek rezervy na dobu, kdy slunce nesvítí nebo svítí jen minimálně. Stejně bude minimum domácností, které budou chtít žít kompletně odříznuté od sítí. Chceme spíše po krůčcích zjišťovat, jak uzpůsobit běžné domy tak, abychom jednou nemuseli vyrábět elektřinu třeba z uhlí. To už v dnešní době nedává smysl.
Takže čistě ostrovní domy nejsou vaším primárním cílem?
Pokud si vyzkoušíte takový extrém, tak vlastně zjistíte, jak jednodušeji nastavit ty dílčí věci v normální zástavbě. Takže určitě bych neřekl, že je to ideál, nechceme, aby se teď všichni odstřihávali od sítí. Naopak na příkladu ostrovního domu se dají naučit věci, které jsou aplikovatelné v normální napojené zástavbě, kde lidi mohou sdílet ty zdroje jeden s druhým a nebýt jen pasivním příjemcem. To je náš ideál dostat tyto myšlenky a řešení do běžné zástavby.
Nepředstavuje to pro člověka žijícího v takovém domě nějaké omezení?
Není to milionářská vila s vyhřívaným bazénem. Ten dům má být pro běžnou rodinu, která nechce zbytečně plýtvat. Omezení může nastat třeba v tom, že když budou obyvatelé zhýralí, tak se může jednoho dne stát, že najednou nebudou mít elektřinu. Od toho je ale ostrovní dům, aby ukázal, jak jsou lidé navyklí zacházet se spotřebou, a kvůli tomu ho chceme postavit. Jako lekci a ponaučení.
Celý projekt vznikl původně jen jako studentská architektonická soutěž, vy ale architekturu nemáte ani vystudovanou. Jak jste se k tomu dostal?
Uvažoval jsem nad tím, jak bych si já sám postavil vlastní bydlení, a říkal jsem si, že určitě už musí existovat způsoby, jak domy budovat šetrněji, třeba na základě obnovitelných zdrojů. Zjistil jsem, že to know-how je hrozně roztříštěné po celém Česku. V tu chvíli mě napadlo, že by bylo užitečné, aby vzniklo nějaké centrum, které by sdílelo jednotlivé dílčí technologie, co se tu dají použít. Zjistil jsem, že je to tady trochu neorané pole. Nakonec se na projekt nabalují další aktivity v podobě veřejných workshopů, výstav či přípravy skutečných budov.
Zmínil jste, že je to v Česku neorané pole. Nikdo se tu předtím soběstačnou architekturou nezabýval?
Neorané pole je možná trochu silné slovo. Jsou tady firmy a lidé, kteří se soustředí na dílčí technologie, ale je problém je spojovat. Každý si hraje na tom svém písečku, vodní hospodáři řeší vodní hospodářství a energetici řeší energetiku, ale nekoordinují tu činnost společně a u domů, které jsou soběstačné, je ta koordinace nutná ještě dvojnásob než v normálním domě. Dům musí fungovat jako organizmus a ten musí mít společný mozek a bez toho jsou ty dílčí části k ničemu.
Mluvíte o jednotlivých technologiích, které zajistí soběstačnost budovy. Jaké konkrétně máte na mysli?
Je to systém baterií, solárních panelů a vzduchotechnika. Snažíme se ho optimalizovat tak, aby fungoval celoročně bez napojení na sítě. Pořád ale ještě nejsou technologie tak vyspělé, aby to byla hračka, je to dost náročné. Aktuálně máme v hale u Prahy postavenou technickou místnost, která simuluje chování staveb softwarově, a ladíme ten organizmus tak, aby dokázal fungovat v každý moment.
