Klub historie letectví z Jindřichova Hradce vydal druhý díl knihy Za hroby se lvy. V publikaci čtenáři najdou i dopisy významných československých letců.
Obal knihy Za hroby se lvy.
Nejsilnější pocity má předseda klubu Vladislav Burian z poslední výpravy, která loni vedla do německé vesničky Andervenne. "Věděli jsme, že tam někde poblíž byl sestřelen britský bombardér Wellington s československou posádkou. Letěli bombardovat Hamburk, sestřelila je protivzdušná obrana. Ve stroji všichni uhořeli."
Díky bádání hradeckých nadšenců se šestice dočkala v obci pomníku. Odhalený byl 15. září, přesně 70 let po jejich sestřelu. "Objeli jsme pamětníky, a pak se nám ozvali i z radnice a nabídli pomoc. Zároveň se omluvili, že bylo zapomenuto na vojáky, kteří tam zahynuli," vypráví Burian.
Zároveň se přiznává, že kvůli válce měl vždycky averzi vůči Němcům. Ale přístup obyvatel Andervenne jeho názor naprosto změnil. "Ti lidé se nám za Německo omlouvali. Za něco, za co vůbec nemohli," popisuje předseda klubu. Překvapilo jej však, že mladí Němci nemají vůbec povědomí o temné kapitole svých dějin.
"Vůbec nevěděli, proč Čechoslováci letěli v britském bombardéru dělat nálet na Německo. Museli jsme jim to vysvětlit. Studentům posledního ročníku gymnázia," podivuje se Burian.
Kromě obyvatel Andervenne fungovala úžasná spolupráce i s českými ambasádami, které členům klubu dodávaly informace, kontakty nebo dobové fotografie. "Jsme malý klub, nemáme peníze na to, abychom se dostali do Libanonu nebo Maroka, fotografie hrobů našich letců jsme odtamtud získali právě díky naším konzulátům," dodává.
Součástí 584 stránkové publikace jsou kromě zápisků z expedic také dopisy od významných československých letců nebo jejich příbuzných. Čtenáři si přečtou i osobní zápisky z deníku letce Bohumila Šímy, který zahynul v roce 1941 v Anglii.
