Stojí například obchvat obce Temelín. "Na plánovaném obchvatu se nepracuje, pozemky se nevykupují. Politici z Vysočiny lobbovali za výstavbu dalších bloků v Dukovanech a ČEZ jim slíbil vyčištění vodní nádrže," říká s hořkostí starosta Temelína Petr Macháček. Podobně mluví i jeho kolegové z dalších obcí.
ČEZ připustil, že počítá s revizí takzvané Rámcové smlouvy s Jihočeským krajem. Ta měla zajistit tok skoro čtyř miliard korun mimo jiné právě do obchvatů obcí. "Investice předpokládala, že zmodernizujeme silnice, na kterých bude stavební ruch. Ten se teď nezvýší. Probíhají o tom jednání s krajem," potvrzuje mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž.
Smlouva zaručuje postupné dávky do infrastruktury a rozvoje regionu až do roku 2018.
"Já už ničemu nevěřím. Samé sliby. Kamionů nám tu jezdí pořád víc a z obchvatu jsou jenom prázdná slova," dívá se na silnici před okny svého domu Jaroslav Pícha z obce Paseky u Písku. Pamatuje si, že dnešní silnice byla původně cesta pro krávy. Teď z otřesů aut praskají zdi.
"Napočítal jsem až padesát náklaďáků za hodinu. Silnice je kraje. Nesplňuje parametry, je úzká," přidává se starosta Pasek Václav Kostohryz.
Další obchvaty měly vyrůst z peněz energetického gigantu například v Tálíně, Dolním Bukovsku, Bzí či v Albrechticích nad Vltavou. Také tam se nic nepřipravuje.
Hejtman: Chtějí smluvní částku razantně snížit, což jsem odmítl
Jihočeský hejtman Jiří Zimola je z přístupu ČEZ roztrpčený. "Dvakrát jsem se kvůli tomu sešel s generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem. Chtějí smluvní částku razantně snížit, což jsem odmítl," uvádí hejtman bez dalších podrobností.
Připustil, že rozumí šetření u infrastruktury, která se měla modernizovat v návaznosti na dostavbu elektrárny. "Ale roky žijeme s Temelínem a snášíme i negativa, která nám přináší. Třeba komplikace vztahů se sousedními zeměmi, jako je Bavorsko nebo Horní Rakousko. Potřebujeme posílit turistický ruch, kulturu, školství, rozvinout zaměstnanost a také zlepšit havarijní plánování. Tyto oblasti by měl ČEZ podpořit," míní Zimola.
Hejtman tvrdí, že bude trvat na závazku plynoucím pro ČEZ ze smlouvy. Nikdo totiž neví, jestli vláda přístup k dostavbě Temelína nepřehodnotí. Pokud však elektrárenská společnost některé obchvaty nepodpoří, zaplatí je kraj. "Třeba kolem obce Paseky, kde je to nejvíc třeba," ujišťuje Zimola.
Změnu smlouvy by museli znovu odhlasovat krajští zastupitelé, což není jednoduché. "Je to smlouva jako každá jiná. A kraj ji jednostranně plní," komentuje současný stav bývalý ředitel krajského úřadu a krajský zastupitel Luboš Průša, který roky kritizoval, že není jasné, kam tyto peníze jdou.
Kraj poprvé zveřejnil toky dotací letos. Podle smlouvy dal ČEZ do života v havarijní zóně Temelína, která dosahuje do 15 kilometrů od reaktorů, loni 106 milionů korun. Většinou na rozvoj obcí, sport, kulturu a sociální věci. Z toho 41 milionů s podmínkou, že poslouží elektrárně i jako reklama. Nejvíc, 10 milionů korun, přijalo město Týn nad Vltavou. Mezi velké reklamní investice patřila i podpora akce Lipno Fest za jeden milion.
