Nový ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský

Nový ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Chemii jsem nařídil, je to má povinnost, brání se šéf Šumavy Stráský

  • 79
Ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský přiznal, že nařídil použití biocidních látek v lesích Šumavy i přes to, že je to protizákonné a chybí mu potřebná výjimka. Otrávené lapáky a trojnožky však nenařídil dát do prvních a bezzásahových zón, oznámil ve svém prohlášení.

"I přes fakt, že nebylo správní řízení ukončeno, jsem nařídil využít v boji proti kůrovci kombinaci všech nejúčinnějších metod a to včetně využití biocidů na otrávené lapáky a trojnožky," píše v prohlášení Stráský.

Dodává, že za národní park nese zodpovědnost a že řízení parku převzal v situaci, kdy je na celém území kvůli přemnožení kůrovce kalamitní stav.

"Je mojí zákonnou povinností realizovat všechna opatření proti kůrovci tak, abych předešel vzniku škod na majetku ve vlastnictví státu a na majetcích sousedních vlastníků lesů. Za tímto účelem jsem nařídil celý soubor opatření, do kterého spadá také instalace obranných zařízení pro zachycení jarního rojení lýkožrouta smrkového," sdělil Stráský.

Biocidy v kombinaci s ostatními opatřeními jsou podle něj jediným možným řešením, jak kůrovce v parku omezit. "K tomuto postupu jsem vydal pokyn, aby v nezbytně nutné míře byly tyto přípravky použity a nedošlo tak ke vzniku škod na lesních porostech, a to i přesto, že správní řízení k udělení této výjimky, dosud nebylo ukončeno," vzkázal Stráský.

Látka může hubit i jiný hmyz

Přiznává, že použitá látka Vaztak není selektivní a může tedy zahubit i jiný hmyz než jen kůrovce. "Nicméně k tomu zpravidla nedochází, a to proto, že lapáky jsou navnazeny feromonovými odparníky, které jsou selektivně atraktivní pouze pro lýkožrouta smrkového. Jiné druhy hmyzu nejsou těmito feromony na lapáky lákány. Proto ke styku lapáku s jinými druhy hmyzu dochází jen velmi zřídka, nebo k němu nemusí dojít vůbec. Obavy z neselektivnosti biocidních prostředků jsou z těchto důvodů do značné míry liché," míní Stráský.

Otrávené lapáky a trojnožky byly podle něj instalovány jen do druhých a zásahových zón, v prvních a bezzásahových zónách, tedy v těch nejcennějších, nejsou. Zařízení se prý navíc připravovala mimo lesy a na území parku byla přivezena. "To znamená, že nemohlo dojít k jakékoli případné kontaminaci lesního prostředí," vysvětlil náměstek ředitele Jiří Mánek.

Stráský zakázal lapáky a trojnožky instalovat i na stanoviště ovlivněna vodou a umístit je poblíž vodních toků. "Pokud byly natočeny a vyfoceny insekticidy ošetřené lapáky v kalužích, došlo k tomu tak, že obranná opatření byla instalována v předstihu ještě v době, kdy zde ležel sníh. Veškerá voda na stanovišti byla jen roztátý sníh, nic víc," upřesnil Stráský.