Na místě ruiny někdejšího pivovaru měla vzniknout sportovní hala za desítky milionů korun. Město mělo dokonce vysoutěženou i firmu na zbourání části budovy.
Velkolepé plány musely jít k ledu proto, že v lednu jeden z místních chatařů zaslal žádost ministerstvu kultury, aby vyhlásilo pivovar za kulturní památku.
Pivovar v ChýnověVznikl na konci 16. století. Vystřídal několikrát majitele, z nichž nejvýznamnější byl kníže Adolf Schwarzenberg. Objekt vlastnil do druhé světové války a poté přešla budova pod správu státu. Poslední várku piva zde uvařili v roce 1948. Od 70. let část pivovaru využívalo zemědělské družstvo pro své sklady a kanceláře. Naposledy patřil objekt společnosti Wallboria. |
Znepokojení vyjadřuje nejen vedení města, ale i mnoho místních. Prohlášení, že jsou proti, aby byla ruina pod kulturní ochranou, podepsalo už více než 500 lidí.
Městské zastupitelstvo rozhodlo o koupi pivovaru loni v prosinci a chystalo se místo něj vybudovat novou tělocvičnu.
„Přes dvacet pět let chybí městu pořádná tělocvična. Za tu dobu jsme vytipovali několik lokalit a hovořili i s různými vlastníky nemovitostí. Nikdy jsme ale neuspěli. Máme tady k dispozici jenom malou tělocvičnu ve škole, která byla postavená před více než sto lety. Nedostačuje ani z časových důvodů, těžko tu prostřídáte 16 tříd, když každá má dvě hodiny tělocviku za týden,“ vysvětlil chýnovský starosta Pavel Eybert.
Do současné školní tělocvičny se podle ředitelky Marie Hánové vejde jen něco málo přes dvacet dětí. U žáků z druhého stupně, kteří jsou větší, to už je problém.
„Když jezdí naši studenti na soutěže, tak je pro ně nevýhoda, když se pak dostanou do větší tělocvičny, na kterou nejsou zvyklí. Školní inspekce nás pravidelně upozorňuje na nevyhovující stav této místnosti,“ uvedla Hánová.
Nová sportovní hala o rozměrech 20 krát 40 metrů a výškou 12 metrů měla nahradit starou výrobní část pivovaru a zvenku měla být replikou původní budovy. Chátrající stavbu město koupilo na konci loňského roku za 3,6 milionu korun od soukromého vlastníka, který nechával objekt roky chátrat.
Pivovar je už mnoho let v havarijním stavu, například v roce 2010 se zde zhroutila část střechy. „Máme dva statické posudky, které tvrdí, že výrobní část je nestabilní. Propadá se tam horní strop a každý týden padají další klenby,“ upřesnil starosta.
Podle původních plánů město nechtělo zbořit celý pivovar. Část s bývalými kancelářemi zemědělského družstva mělo v úmyslu zachránit a využít ji buď jako ubytování pro sportovce, posilovnu, nebo výstavní síň. Jenže čáru přes rozpočet udělal místním David Javorský z Tábora, který má v Chýnově chatu a podal podnět k vyhlášení pivovaru kulturní památkou.
„Všechny dochované prvky budovy, její koncepce a způsob provedení už nikdy neokopírujete. Jde zejména o střídání kamenného a režného cihelného zdiva například na nárožích, římsách a záklencích oken včetně úžasné profilace architektonických detailů,“ tvrdí Javorský, který pracuje jako projektant se zaměřením na historické stavby.
Nejvíc mu vadí, že by část pivovaru město srovnalo se zemí, a památku by tak definitivně pohřbilo.
„Obec velikosti Chýnova nepotřebuje tak velkou halu a ani ji zcela nevyužije, bude zbytečně plýtvat finančními prostředky na její údržbu. Město sice potřebuje tělocvičnu pro základní školu, ale pro tu se dají určitě najít i jiné prostory, než je taková vzácná budova. A že za 25 let není město schopné najít nic jiného pro stavbu haly než historický pivovar? To je trochu smutné,“ myslí si mladý projektant.
Sám dává za příklad jiné pivovary, u nichž se obnova historického objektu podařila. „Pivovar Lobeč, pivovar v Plasích nebo probíhající záchrana vily Fiala v Blatné. Leckdy za tím stojí i různá občanská sdružení a místní obyvatelé,“ vyjmenoval Javorský. Jenže v tomto případě je projektant spíše solitérem.
Mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková potvrdila, že bylo zahájeno správní řízení. „Vyžádali jsme si stanoviska obce s rozšířenou působností, krajského úřadu, Národního památkového ústavu a i sám účastník řízení bude ještě podklady doplňovat,“ informovala Cigánková s tím, že řízení může trvat i několik let.
Do té doby nesmí město jakožto vlastník bývalého pivovaru do budovy nijak zasáhnout. Hrozí tak, že se objekt bude dál hroutit. „Pokud se ruina stane kulturní památkou, navrhoval bych, abychom ji věnovali státu, ať si ji opraví sám na vlastní náklady,“ podotkl Eybert.
Jestliže by spadal bývalý pivovar mezi kulturně chráněné památky, rekonstrukce by se mnohonásobně prodražila. Město na plánovanou tělocvičnu už přitom vyčlenilo přibližně 50 milionů korun.
