Čipy nemusí pomoci při hledání ztraceného zvířete. Zatím v Česku neexistuje...

Čipy nemusí pomoci při hledání ztraceného zvířete. Zatím v Česku neexistuje jednotný registr či seznam očipovaných psů, kde by bylo snadné dohledat, komu patří a odkud je. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Novela zákona o povinném čipování psů má podle jihočeských útulků trhliny

  • 2
Novela veterinárního zákona, která už prošla Poslaneckou sněmovnou a ještě ji musí schválit Senát, má podle jihočeských útulků nedostatky. Nařizuje čipování psů až v období prvního očkování proti vzteklině, zhruba v šesti měsících věku.

„Čipování se připojuje k vakcinaci proti vzteklině, což už je doba, kdy štěňata jsou u nových majitelů. Kdyby byla zákonná povinnost čipovat zvířata před odchodem k novému majiteli třeba do dvou měsíců věku, tak pak by to mělo nějaký význam vzhledem k takzvaným množírnám,“ namítá Vladimír Kössl z českobudějovické odchytové služby a útulku Animal Rescue.

Společně s ostatními útulky upozorňuje na to, že ani čipy nemusí pomoci při hledání ztraceného zvířete. Zatím v Česku neexistuje jednotný registr či seznam očipovaných psů, kde by bylo snadné dohledat, komu patří a odkud je. Novela celorepublikovou databázi nezavádí.

„Musí existovat univerzální databáze, kam má být v okamžiku aplikace čipu povinnost registrace. To znamená, že jakmile pes chovatele dostane u veterináře čip, tak by měl být zapsaný do registru. Jenže ty jsou různé, ať už obecní, veterinářů, či národní registr, kde ale zdaleka nejsou všichni. Pokud je například pes registrovaný na pražském magistrátu a my ho najdeme v Budějovicích, nemáme šanci zjistit, komu patří,“ vysvětlil Kössl.

400 tisíc pet pasů v databázi

Komora veterinárních lékařů má na starosti databázi pet pasů, tedy chovatelů, kteří čip pořídili pro své pejsky na cesty do ciziny. Celorepublikově je jich zaevidováno v této databázi na 400 tisíc. „

Majitel psa se ale nikam zapisovat nemusí. Často se setkáváme s tím, že chovatel nechce v žádných registrech figurovat, udělá si jen pet pas a tím to končí. Všechno to jsou tedy hrubá čísla a seznamy jsou roztříštěné,“ potvrdil prezident Komory veterinárních lékařů Karel Daniel.

Přitom plošné čipování by mohlo mít pozitivní dopad i na rozpočet obcí, které za psy vybírají poplatky. Jediný den pobytu psa v útulku může město přijít až na 80 korun, za rok tak zaplatí za jedno zvíře i desítky tisíc. Ne každý čtyřnohý mazlíček je ale v obecních evidencích přiznaný.

„Každý majitel psa by jej měl nahlásit. Samozřejmě se setkáváme s tím, že lidé nechtějí platit a říkají, že mají pejska na návštěvě. Nedělám si iluze, že bychom měli zaevidované všechny,“ přiznala Olga Bastlová, místostarostka Tábora, který je s více než 35 tisíci obyvateli druhým největším jihočeským městem. Ročně tu vyberou na poplatcích za psy 1,1 milionu korun, evidováno jich je 2 664.

V Českých Budějovicích vybralo město na psech loni 994 tisíc korun, ale aktuálně eviduje 7 441 psů. Plošné čipování tu je dobrovolné stejně jako v dalších jihočeských obcích. Zavádění čipů je povinné například jen v Praze nebo Ostravě.