Ve většině případů se církevní restituce na jihu Čech týkají zemědělských pozemků. (ilustrační snímek)

Ve většině případů se církevní restituce na jihu Čech týkají zemědělských pozemků. (ilustrační snímek) | foto: AP

Zdlouhavé vracení církevního majetku unavuje duchovní i starosty

  • 5
Církve finišují s podáváním výzev o vrácení svého historického majetku od státu. Podle aktuálního seznamu Státního pozemkového úřadu žádají na jihu Čech o pozemky, ojediněle i s budovami.

Majetek, který chtějí církve vrátit na jihu Čech, je rozsáhlý. Jen podle seznamu Státního pozemkového úřadu zveřejněného na internetu žádají církve vydání 2 632 položek. Většinou jde o zemědělské pozemky, ojediněle i o budovy. Zatím však nedostaly nic.

Dlouhé měsíce práce s vyplňováním obsáhlých výzev pro státní úředníky o majetkovém vyrovnání jsou pro církve frustrující. Úředníci chtějí spoustu detailních informací, jak se s majetkem nakládalo dosud i jak s ním hodlají hospodařit v přechodném období. Na webu Lesů ČR je třeba prokousat se osmdesátistránkovým elaborátem, jak mají žadatelé vyplňovat a vyřizovat výzvu o vydání církevního majetku.

"Výzvy jsme podali a už od ledna čekáme na vyřízení. Do šesti měsíců jsme měli podepsat dohody o vydání majetku, ale stále se nic neděje," uvedl Petros Alexandridis, ředitel Královské kanonie premonstrátů na Strahově.

Premonstráti žádají na jihu Čech o vrácení svého majetku na Písecku, který historicky patří k jejich milevskému klášteru. Milevský velkostatek vlastnil 2,5 tisíce hektarů pozemků a lesů, které v okolí kláštera tvořily hospodářský komplex už od 17. století.

"Majetek potřebujeme proto, aby kláštery mohly dělat to, co považují za důležité. A nejen v rovině duchovní, ale i hospodářské. Je pro nás nedůstojné žebrat o každou korunu na obnovu několika obdivuhodných památek u státu nebo Unie," objasnil Alexandridis.

Nevyřešené restituce blokují prodej pozemků na bydlení

O svůj historický majetek v regionu žádají i další přespolní žadatelé, například Suverénní řád Maltézských rytířů chce vrátit pozemky na Písecku a Strakonicku, Arcibiskupství pražské na Vltavotýnsku.

"Z dosavadních zkušeností je jasné, že bude docela složité dojít až k uzavření dohod o vrácení majetku," podotkla Jana Balcarová z restitučního oddělení Arcibiskupství pražského.

Přitom na vyřešení zablokovaných církevních pozemků i budov čekají netrpělivě také desítky jihočeských měst a obcí. Speciálně s Arcibiskupstvím pražským se potřebují dohodnout na dalším využívání jedné z budov v areálu městského úřadu Vltavotýnští.

"Je to bývalá požární stanice v zámeckém nádvoří, kterou máme nyní pronajatou od státu. Využíváme ji jako garáže a sklad a chceme se s restituentem domluvit, co dál - buď na dalším pronájmu, nebo na odkupu," řekl starosta Týna nad Vltavou Milan Šnorek.

Mnohem komplikovanější situaci čelí Volyně na Strakonicku, kde žádají o majetek dvě církve. "S Metropolitní kapitulou u sv. Víta v Praze jednáme především o pozemcích, které jsou v městské památkové zóně v centru. S římskokatolickou církví zase o pozemcích na okraji města, s nimiž v územním plánu počítáme pro výstavbu rodinných domů," popsal volyňský starosta Václav Valhoda.

Nevyřešené církevní restituce tak ve Volyni přímo brání rozvoji města a podepisují se i na jeho vylidňování. Město s kvalitní školskou sítí i zdravotnickým zázemím doplácí na to, že nemůže mladým lidem nabídnout pozemky na bydlení. "Počet obyvatel u nás rok od roku klesá kvůli tomu, že nemáme místo na výstavbu," shrnul Valhoda.