Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chová norky a říká: Zákon o zákazu farem je práce radikálních veganů

  9:10aktualizováno  9:10
Chov tisíců norků, lišek a činčil jen proto, aby byly usmrceny plynem nebo elektřinou a z jejich kožešin se mohl vyrobit drahý módní doplněk, možná brzy skončí. „Zákaz chovu by pro nás byl likvidační,“ říká David Vojtíšek, majitel největší české kožešinové farmy ve Velkém Ratmírově na Jindřichohradecku.

David Vojtíšek je majitelem největší české kožešinové farmy. Ve Velkém Ratmírově chová 12 tisíc norků. | foto: Josef Hora, 5plus2.cz

Už jste někdy své drahé polovičce koupili pravý norkový kožich? Pravděpodobně ne, protože stojí okolo 100 tisíc korun, což pro Čechy s průměrným platem není zrovna dostupná záležitost.

Exkluzivita takového dárku je navíc vykoupena smrtí desítek zvířat. Aby bylo dost materiálu, musí kvůli jednomu kožichu zemřít zplynováním nebo elektrickým výbojem 60 až 80 norků nebo 15 až 20 lišek.

V Česku se chovem kožešinových zvířat zabývá už jen několik lidí. Největší farma funguje ve Velkém Ratmírově na Jindřichohradecku. V klecích tu žije na 12 tisíc norků, které mezi čtvrtým a šestým rokem čeká jistá smrt.

Aktivisté v akci

Listopad 2013 - Z farmy v Dolní Cerekvi na Jihlavsku utekly v noci na konci listopadu roku 2013 více než dvě stovky norků amerických. Někdo jim otevřel klece. Část zvířat se podařila chovatelům odchytit, některá zahynula. Farma byla trnem v oku ochráncům přírody, kteří už dříve upozorňovali na špatné zacházení se zvířaty. K akci se posléze přihlásila česká odnož radikální mezinárodní organizace Fronta za osvobození zvířat (ALF).

Srpen 2015 - Třináct norků uhynulo vloni v polovině srpna po útoku aktivistů, kteří stovky zvířat postříkali růžovou barvou na farmě ve Velkém Ratmírově na Jindřichohradecku. Cílem bylo patrně znehodnotit jejich kožešiny. Veterináři i umírnění ochránci zvířat varují, že vypouštění do volné přírody je pro tato zvířata rozsudkem smrti, protože si nejsou schopna sama zajistit potravu.

„Ročně zkožkujeme asi deset tisíc norků, kteří jsou, stejně jako prasata, zabíjeni kysličníkem uhelnatým. Ten vzniká při spalování benzinového motoru. Výfukové plyny se vyčistí přes vodu a filtr. Používáme speciální traktor. Za ním je přívěs, taková bedýnka, kam norky vložíme. Nastartujeme, zvíře okamžitě ztrácí vědomí a zemře. Pak se vyndá, zachladí a stáhne,“ popisuje David Vojtíšek, majitel farmy.

Ta leží kousek za vesnicí v areálu bývalého JZD, kde se už za minulého režimu chovaly lišky. „Kůže se pak upravuje a suší, nakonec ji prodáváme do zahraničí,“ doplňuje.

Chov kožešinových zvířat je v Česku zcela legální a vzhledem k malému počtu farem i pod poměrně podrobnou kontrolou veterinární správy. Po vzoru některých jiných evropských zemí ale někteří politici navrhují, aby byl zakázán.

Kritici byznysu s kožešinovými zvířaty totiž poukazují nejen na problematičnost samotného chovu, ale hlavně i na etický rámec, kdy prostě zabíjet tisíce zvířat jen pro výrobu módních doplňků je v 21. století barbarství.

Jak už bylo řečeno, norci se zabíjejí plynem. Lišky, další oblíbený „kožešinový“ druh zvířete, se na obdobných farmách usmrcují především elektrickým proudem. Jedna elektroda se jim vloží do tlamy, druhá do konečníku.

Nutno podotknout, že Vojtíškem zmiňovaná porážka prasat formou „zplynování“ je spíš doplňková, převažuje usmrcování elektrickým výbojem a následné proříznutí krční tepny.

Ploty proti aktivistům

Kožešinové farmy jsou poslední roky zmiňovány v médiích častěji kvůli útokům ze strany odpůrců těchto chovů. „V roce 2014 nám aktivisté zničili techniku za 150 tisíc korun, propíchali kola u aut, loni postříkali zvířata barvou,“ vypočítává David Vojtíšek.

Podle jeho mínění k útokům došlo proto, aby se o farmách více mluvilo v médiích. „To, že se projednává v parlamentu zákon o zákazu farem, je práce právě těchto radikálních veganů a výsledek jejich lží, že norci nemají v klecích dostatek komfortu. Škodí nám tak celou dobu. Musel jsem postavit proti aktivistům nové ploty, nějakých sto tun železa,“ dodává Vojtíšek.

Fotogalerie

Podle odpůrců farem však divoká zvířata, jako jsou lišky a norci, v klecích skutečně trpí. A to i v případě, že jsou všechny předpisy dodrženy. „Jsou jen dvě varianty - buď kožešinové farmy zůstanou a zvířata v nich budou strádat, nebo kožešinové farmy skončí,“ míní Marek Voršilka, předseda spolku obránců zvířat OBRAZ.

Za zákaz kožešinových farem se přimlouvají i biologové a veterináři, kteří před několika týdny poslali zákonodárcům otevřený dopis. „Norci a lišky jsou divoká zvířata, která v kleci zažívají velké utrpení. To nic nemění na tom, že ty klece splňují normy - pro norka je to něco kolem čtvrt čtverečního metru a pro lišku asi metr čtvereční. Tyto rozměry jsou z hlediska potřeb norků a lišek úplně absurdní, naprosto nedostatečné,“ říká biolog Karel Janko z Akademie věd ČR.

Majitel farmy ve Velkém Ratmírově David Vojtíšek ale s takovým názorem nesouhlasí. „Jsou to domestikovaná zvířata, ne divoká. Jsou spokojená, a když je pustíte, ani nikam neutečou. Podívejte se, jak se v kleci hezky válí. Udělal jsem jim i poličky, aby jim tam bylo lépe, to jsem ani nemusel. V Česku jsou povolena pouze dvě zvířata na klec, samec a samička, jinde v Evropě až pět,“ oponuje.

Norky podle něj chovat jinak - než v takovýchto klecích - nelze. „Aby žili třeba v nějakém volném areálu, je nesmysl. Jsou to zvířata vyšlechtěná, máme je v klecích seřazená, takové odstíny ani v přírodě nenajdete,“ říká Vojtíšek.

Jenže právě klecový chov je podle vědce Karla Janka z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV problém. „Norkové i lišky jsou inteligentní zvířata, která mají své etologické potřeby (způsoby chování, pozn. red.). Norek je samotářský a přirozeně se sdružuje jen v době páření. V klecích je přitom vystaven sociálnímu kontaktu neustále. Představte si, co by udělalo s vámi být nepřetržitě týdny a měsíce v jedné malé místnosti s dalšími lidmi. Je to pro ně velký zdroj stresu,“ vysvětluje.

Zvířata během života v zamřížované kleci procházejí fyzickými a psychickými změnami, dochází k poruchám oblastí mozku, což vede k patologickým jevům. Ty se projevují silně stereotypním chováním.

„Zvíře třeba neustále přechází z rohu do rohu, skáče proti stěně a podobně. V horších případech dochází k sebepoškozování, při němž si ohryzává části těla. Napadá mne, že v tomto ohledu sousloví ‚ukousal se nudou‘ je dost vhodná paralela i z našeho lidského světa a asi to o něčem vypovídá,“ dodává Karel Janko.

Byznys jen pro pár lidí

Kromě konfliktu mezi zastánci a odpůrci chování zvířat pro kožešiny je tu ale ještě rozměr méně emoční - ekonomický. Za jednu staženou kůži norka utrží, alespoň tady ve Velkém Ratmírově, od 5 do 80 euro. Podle Vojtíška záleží na kvalitě a velikosti kůže.

„Roční obrat naší firmy je asi 10 milionů korun,“ podotýká Vojtíšek, jehož farma živí pět zaměstnanců. Veškerá jeho produkce jde mimo Českou republiku - do Severní Ameriky, Asie či do Ruska, kde je prý o kožky skutečně velký zájem. U nás se pak nové kožichy z norků prodávají v průměru za 100 tisíc korun.

„Farem, kde se pro kožešinu chovají lišky, norci a také činčily, je v Česku sotva desítka. Podle mě se tím živí dohromady asi tak 15 lidí, možná trochu víc,“ uvádí Vojtíšek.

Nový zákon, který by od roku 2018 všechny tyto chovy zakázal, je tak pro něj likvidační. „Mám ale nabídku přesunout své podnikání do Španělska,“ podotýká. Obdobný plošný zákaz kožešinových farem platí například i v Rakousku.

„Poslední chovatel z Rakouska dostal od státu odškodné v přepočtu asi 12 milionů korun,“ přidává zkušenost od sousedů. Sám předpokládá, že je zřejmě jen otázkou času, kdy se tyto chovy zakáží i v dalších státech Evropy. „Než bych se ve Španělsku zavedl, mohly by být zakázané chovy i tam,“ krčí rameny.

Se zákazem kožešinových farem souhlasí zhruba dvě třetiny Čechů. Ukázal to například průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění. Návrh zrušení tohoto druhu byznysu podepsali poslanci napříč politickým spektrem, podpořil ho premiér Bohuslav Sobotka nebo europoslanec Jiří Pospíšil, který se chce pokusit stejný zákaz prosadit na celoevropské úrovni.

„Tato forma podnikání je v dnešní vyspělé evropské společnosti opravdu neetická. Téměř polovina států Evropské unie chov kožešinových zvířat již zakázala a v dalších se o tom debatuje,“ zdůraznil Pospíšil.

„V případě zákazu přijde o práci maximálně dvacet lidí,“ dodává jedna z předkladatelek zákazu končící senátorka Ivana Cabrnochová. Jak dodává, návrh počítá s kompenzacemi pro zasažené podnikatele. Navíc vzhledem k přechodnému období do konce roku 2018 jim dává i dostatečný čas na to, aby se přeorientovali na jinou činnost.

Autor:




Hlavní zprávy

Palačinky z ovesných vloček
Palačinky z ovesných vloček

Sladká a zdravá rychlovka. :)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.