Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výrobu chceme navýšit o sto procent, říká šéf Deniosu Matějka

  7:58aktualizováno  7:58
Louhy, laky, oleje, pohonné hmoty, hnojiva. Všechny tyto nebezpečné látky musí být uložené na speciálních roštech se záchytnými vanami či přímo v zabezpečených kontejnerech. Jedním z předních světových výrobců těchto zařízení je německá společnost Denios s pobočkou ve Strakonicích.

Šéf strakonické společnosti Denios Jan Matějka. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Firma se rozšiřuje, ve městě brzy dokončí nový areál, který umožní další rozvoj. Výrobní plocha zde bude zhruba třikrát větší než v dosluhující hale. Práci zde najde asi 30 lidí. Celková investice činila 205 milionů, z toho třetina šla do nových technologií.

„Potenciál nové továrny je nastaven tak, abychom byli schopni vyrábět o 50 až 100 procent víc než dosud,“ říká jednatel společnosti Jan Matějka.

Vyrábíte prostředky pro skladování nebezpečných látek. Co přesně to znamená?
Největší část našeho sortimentu tvoří výroba ocelových záchytných van. Ty prodáváme po celé Evropě. Je to jednodušší sériová výroba. Složitější jsou pak skladovací systémy pro nebezpečné látky. To jsou speciální kontejnerové sklady pro látky s nějakým rizikem – pohonné hmoty, barvy, laky, ředidla, kyseliny, koncentrovaná hnojiva, oleje, louhy a další chemikálie. Mají v sobě integrovanou záchytnou vanu pro případ, že by došlo k nějakému úniku skladované látky.

Jan Matějka

Narodil se 12. listopadu 1965 v Plzni. Zde vystudoval vysokou školu strojní – obor strojírenská technologie. Prošel řadou pozic v různých strojírenských firmách v oboru automotive v Plzeňském kraji. Byl vedoucím výroby a výrobním ředitelem. Před jedenácti lety vyhrál konkurz na jednatele společnosti Denios ve Strakonicích. Je ženatý, má dvě děti. Jeho velkým koníčkem je sálová kopaná, kterou rekreačně hraje dvakrát týdně. Rád také hraje na kytaru, říká, že si tím čistí hlavu. Věnuje se také své zahradě.

Jaká bývá konstrukce?
Ocelová nebo v případě agresivnějších chemikálií bývá s vložkou ze speciálního plastu. V některých případech se dává nerez. Třešničkou na dortu jsou protipožární sklady. Mohou se v nich skladovat hořlaviny bez ohledu na umístění v rámci továrny. Když vypukne požár, jsou nebezpečné látky uvnitř zabezpečené, a naopak pokud by začalo hořet v kontejneru, požár se nedostane ven. Naše sklady mají požární odolnost až dvě hodiny.

Se kterými látkami tedy vaše výrobky přijdou do styku nejčastěji?
Nejvíc asi s oleji. Už jsme přišli do kontaktu i se sypkými látkami na bázi hliníku, který je výbušný. Hodně se naše výrobky používají v lakovnách. Nejcitlivější jsou peroxidy, pro jejich skladování musí mít kontejner ventilaci, topení, klimatizaci, aby se udržovala stálá teplota. Všechny sváry na vanách jsou pečlivě zkoušené, jak vizuálně, tak penetrační látkou.

Na jaké trhy vaše produkty míří?
Prodáváme hlavně v západní a střední Evropě. Na Východ moc ne. Závisí to na legislativě. Ve východní Evropě nejsou nastavené zákony ve směru bezpečného skladování. A ti, kteří nemusí, si to nekoupí. Máme také projekty v Rusku, ale to jsou západní firmy, které tam působí a mají určité standardy, jež aplikují celosvětově.

Proč jste se odhodlali ke stavbě zcela nového areálu?
Působíme ve Strakonicích v současných prostorách v Heydukově ulici už osmnáct let, začínali jsme zde s dvaceti zaměstnanci. Momentálně je nás zhruba devadesát a další práci musíme zadávat externě, protože se sem už nic nevejde. Není dost místa na šatny, toalety, umývárny, kanceláře. Už několik let pracujeme na samé hranici možností. Nový výrobní závod bude odpovídat požadavkům 21. století, ať se to týká prostoru pro zaměstnance, či technologií. Investovali jsme do nových lakoven pro práškové i mokré lakování a do nových strojů v předvýrobě, kde největší investicí jsou laser a ohraňovací lis.

Současná hala vás tedy už výrazně brzdí?
Jednoznačně. Poslední dva tři roky přesahují zakázky naše kapacity. Vzhledem k tomu, že dodáváme do mateřské a sesterských společností, brzdíme tím také skupinu jako celek. První přípravy na novou halu začaly už v roce 2007.

Jak bylo složité najít ve Strakonicích tak velký prostor?
Nic snadného to nebylo, chybí tu kompletně připravená zóna. Pozemek jsme koupili až v roce 2012 a byla to v podstatě jediná varianta.

Neuvažovali jste například o přesunu do průmyslové zóny v Písku? Ta je odsud přece kousek.
Je to relativně blízko, ale znamenalo by to značné problémy se získáním zaměstnanců. Písecká průmyslová zóna zaměstnává tisíce lidí, takže najít tam potřebné zaměstnance je mnohem těžší než tady ve Strakonicích. My máme lidi ze Strakonic a z blízkého okolí. Stěhování firmy do Písku by pro ně byl problém. Nyní už máme hotovou hrubou stavbu a upravují se venkovní prostory. Zahájení výroby očekávám v průběhu května.

Kdy se budete stěhovat?
Tím, že dokončíme stavbu nového závodu, budeme moci mít výrobu paralelně na dvou místech. Všechny nosné technologie tam budou nové a tady budou dobíhat ty staré. Nejsme tlačeni k tomu, aby stěhování bylo příliš rychlé. Nové stroje začneme navážet a instalovat v dubnu tak, abychom v průběhu května spustili ostrý provoz. V průběhu léta chceme starou halu opustit.

Kolik lidí do nové haly přijmete?
Bude to mezi 20 a 30. Hledáme lidi ve všech profesích, které tu máme – zámečníky, svářeče, lakýrníky, skladníky, manipulanty, nově pak obsluhu laseru.

Tedy ty zaměstnance, kterých je na českém trhu práce nedostatek...
Hledáme i nekvalifikované dělníky či lidi do obchodu. Ale s techniky je obecně problém. Nám se daří doplňovat pozice jednotlivě. Pokud najednou začnete hledat dvacet lidí, tak je neseženete. Trvá to určitou dobu. My chceme využít efektu nové továrny, protože to může zájemce motivovat k nám přijít. Svářeči jsou nejžádanější komoditou. Řada firem to řeší tak, že se změní konstrukce a místo svařované se použije šroubovaná. I my tímhle směrem jdeme. Jinak to nejde.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.