Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Na Šumavě vysázíme nové stromky, nabídli Stráskému ekologové z blokády

Před několika týdny blokovali kácení, nyní chtějí řediteli Janu Stráskému v Národním parku Šumava pomoci. Aktivisté se nabídli, že na Šumavě vysází nové stromky buků a jedlí. Podmínkou je, že se stromky budou sázet do míst, kde tyto druhy přirozeně rostou.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Prophet

Genetika.

Napadlo mě, ale nevím, do jaké míry je schopné naše genetické inženýrství, geneticky upravit původní stromy Šumavy před vysazením, že by se právě mohly upravit proti kůrovci definitivně. Jak? Strom Kadidelníku produkuje okamžitě po narušení pryskyřici (kadidlo), aby zacelilo ránu a případně zadusilo potenc. narušitele v podobě hmyzu. Nešlo by něco podobného geneticky naprogramovat u stromů Šumavy? Právě larvy kůrovce jsou hlavní problém, kdyby je pryskyřice zadusila, nebyl by problém vyřešen?

0/0
16.9.2011 18:45

ditom

Re: Genetika.

To by bylo zbytečné - zdravý smrk se kůrovci dokáže stejným způsobem ubránit sám, i bez modifikace. Problém je, pokud se kůrovec přemnoží - např. po větrném polomu. I to je ale přirozená součást vývoje horských smrčin - z pylových záznamů je známo, že šumavské smrčinyaně pro tímto rozpadem (polom + kůrovec) opakovaně prochází celou svojí historii. proti kůrovci prostě není třeba v jádrových oblastech NP bojovat - je to nutná součást přirozeného ekosystému. Bojovat se proti němu musí pouze v pufračních zónách kolem bezzásahových, resp. I. zón, a v hospodářském lese (tedy ve většině Šumavy). Současné vedení NP ale proti kůrovci bojuje na nesmyslných místech místo toho, aby bojovalo tam, kde to má smysl.

0/0
16.9.2011 20:04

habr

Re: Genetika.

Už zas obhajujete množení kůrovce v horských smrčinách i v době kdy je jeho stav kriticky přemnožený.

To co uvádítě je jistě pravda, ale musí se také odpovědně přihlédnout k době kdy k takovým rozpadům horských smrčin kůrovcem docházelo. A to, že lesy v nižších polohách byly smíšené, tedy odolnější ne stovky km2 v okolí horských smrčin průmyslové smrkové monokultury.

V době kdy se kůlrovec přemnoží je hazardem si hrát na ochránce lesa kteréhokoliv i v I.zóně

0/0
19.9.2011 13:39

trasprd

To je zvláštní,

že zatímco předtím se vůbec nepsalo o tom, že v lokalitách, kde se kácelo, se vyskytoval přirozený smrkový porost, dnes se to v článku uvádí narovinu. Proč se tedy vlastně kácelo na Ptačím potoce?

0/0
16.9.2011 14:12







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.