Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Kůrovce ničte včas, radí slovenští lesníci Čechům. Sami ale neví jak

Na Šumavu přijeli odborníci, lesníci a vědci ze Slovenska, aby místním poradili, jak nejlépe zdolat kůrovcovou kalamitu. Sami mají podobných zkušeností víc než dost poté, co větrná smršť Alžběta zdevastovala lesy v Tatrách. Jejich hlavní rada zní: v boji s kůrovcem nesmíte ztrácet čas.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

MatyEU

Kůrovce ničte včas!!!

"...Lesníci ze správy šumavského parku zvažují, že se příští rok

pro změnu vypraví na exkurzi na Slovensko. To by již Tatry měly mít za

sebou všechny hlavní vlny gradace kůrovce..." Gradace kůrovce v Tatrách až příští rok? 7 let po kalamitě? A to si máme nechat líbit i na Šumavě. Vždyť už tady skoro není co by kůrovec sežral. A to že napadá i mladé stromky, to už na Šumavě také víme. Hold příroda se neřídí chytrými knížkami našich vědátorů, ale naši vědátoři by měli mít úctu k přírodě a nedělat haury, že vědí co bude. Vědí houby a dělají s tím machry. Na slovensku nezabralo práškování houbou, na Šumavě to museli zkusit taky - úspěch nulový. Hlavně že to stálo 6 milionu. Kolikpak z toho zůstalo v kase Jihočeské univerzity? Nebo přímo nějakého konkrétního člověka?

Kůrovec byl je a bude a do přírody patří, stejně tak, jako do hospodářských lesů patří zásahy proti němu. A Šumava ještě mnoho let nebude nic, než hospodářský, lidskou činností výrazně ovlivněný les.

0/0
11.10.2011 12:55

Scarlett from Scottland

simvás, kdy se už vyzráno na přírodu?

8-o Nooo, takže jí dejte pokoj, udělá si to vždy po svým.... :-)

0/0
26.9.2011 10:57

Santa1

Re: simvás, kdy se už vyzráno na přírodu?

Tyhle rozumbrady mám nejradši. A dřevo budem dělat z umělé hmoty, ne? Poradit s kůrovcem si uměli lesníci už před stovkami let, tohle není o žádném vyzrávání nad přírodou.

0/0
26.9.2011 18:03

Scarlett from Scottland

Re: simvás, kdy se už vyzráno na přírodu?

proč bysme měli dělat dřevo z umelé hmoty? ;-D zase vyrostou nové stromy ;-)

0/0
27.9.2011 7:15

Prophet

Výzkum.

A co výzkum? Škody jsou ročně tak veliké, že už to přece stojí za to rozjet projekt "Jak zničit jednoho podělanýho brouka"? Budu se jen opakovat. Strom Kadidlovníku se brání proti škůdcům nadměrným roněním pryskyřice. Tato jeho schopnost by se dala využít. Umět geneticky naprogramovat stromy, aby si vytvářeli větší zásoby mízy a jejich poranění způsobilo i její větší výron, mohla by tato pryskyřice udusit své nepřátele, brouky. Je to nejméně invazivní způsob, jak zasáhnout do přírody. Strom by se chránil tam, kde zrovna potřebuje.

0/0
25.9.2011 22:37

habr

Re: Výzkum.

Už ti minule někdo odpovídal, že zdravý smrk se normálnímu stavu kůrovce brání stejně tak - zavalí pryskyřicí samečka který hloubí snubní komůrku. Takže kůrovec v normálním stromu likviduje jen oslabené stromy, stejně jako třeba šelmy nemocné zvířata.

Ale když je broučka moc, tak se neubrání ani super strom. Genetické zásahy do stromů bych raději nedělal - navíc hodně mízy potom mlůže zhoršit kvalitu dřeva a následně výrobků z něj.

Pokud něco, tak vyrobit tu látku kterou kůrovec označuje, že je strom, místo již obsazené.

0/0
26.9.2011 0:54

toto JE kvalitní příspěvek

drzého lýkožrouta likvidovat plynem

Stačí plynová kapsle a brouk k uhyne...stačí pak takovou zavést pod kůru a strom zasažený plynem lýkožrouta vyhubí doba trvání cca 1 hodina:-/ lze uplatnit i cyklon typa A-,B,C

0/0
25.9.2011 16:48

Prophet

Re: drzého lýkožrouta likvidovat plynem

A strom zhyne hned po broucích...

0/0
25.9.2011 22:38

svedek casu

Nyní ještě počkat na

příjezd odborníků z Bavorska;-) kteří ten les nechali sežrat a nyní tam bez zásahu roste nový!!

0/0
25.9.2011 15:49

KdysiBedlam

jj

Vzkaz pro slovenske lesniky: taku radu na rit kladu!!

+1/0
25.9.2011 15:06

wejcednes

Všade, kde sú monokultúry smreku

a urobí sa tam bezzásahová zóna, skor alebo neskôr vznikne pustina. Až potom možno narastie odolnejší les. Ale samo o sebe chrániť monokultúru pred zásahmi človeka, keď ju človek vytvoril - to je pomýlená ochrana. :-)

0/0
25.9.2011 11:44

hariprasad8

Re: Všade, kde sú monokultúry smreku

Ale ne, podívejte se na ilustrační snímek. Pod těmi sychými stromy už to zase vesele roste. Na ha bývá ke 2000 semenáčků. Přirozená obnova je nejlepší. :-)

0/0
25.9.2011 17:18

1907 (FK Opava)

Re: Všade, kde sú monokultúry smreku

Pravda, a když už si kůrovec troufne i na 25leté smrčky, není důvod lámat si hlavu s nějakou věkovou diverzitou, takže hezky všichni zatleskáme tomu novému smrkovému lesíku s rozdílem ve věku stromů plus mínus pár roků R^

0/0
25.9.2011 17:26

habr

Re: Všade, kde sú monokultúry smreku

Pokud na 1 ha bývá okolo 2000 semenáčků, tak to je velmi slabá obnova. na fotkách je také vidět, že bývalý les je samá tráva a sem tam někde vykukuje smrček

Les s tak malým počtem semenáčků na ha bude po desetiletí velmi řídky, proroste buření . Tím, že bude řídký a mezi stromy porostěe tráva (zpravidla třtina s hustým kořenovým systémem), tak les ztratí i svoji akumulační schopnost srážkové vody -  déš´t se do travního drnu špatně vsakuje - voda pojede rychle do údolí.

Proto přestaňte opakovat blbosti od lidí co si myslí, že po přeštění jedné ekologické příručky vydané aktivisty rozumí.

Mimochodem - výsadba smrku je okolo 4 tisíc na hektar. V přirozené obnově se stromky počítaly na desítku tisích kusů na hektar.

0/0
25.9.2011 17:29

hariprasad8

Re: Všade, kde sú monokultúry smreku

Botanický ústav ČSAV jsou ekologičtí aktivisté? Cituji: "V roce 2007 jsme na jeden hektar asanovaných ploch napočítali průměrně 750 smrčků vyšších než 10cm a na 1 hektar bezzásahových ploch 4200 smrčků... Tyto výsledky potvrdily to, co zjistili lesníci i v Bavorsku - asanace zpomaluje vývoj lesa poškozením celého ekosystému...Již víme, že les a smrčiny jsou na Šumavě nejméně 8000 let a zastoupení smrku vždy kolísalo.". Sázet tak hustě se musí proto, protože na holinách toho hodně uschne. Oproti bezzásahovým plochám, kde je jiné mikroklima. Například kolísání teplot je výrazně vyšší a na holinách je nedostatek vody. Bezzásahová území mají kupodivu podobnou schopnost zadržovat vodu jako zdravý les. Holiny opět nikoli, proto je tam také sucho.

0/0
25.9.2011 21:21

habr

Re: Všade, kde sú monokultúry smreku

Pokud na holinách výsadba uschne, tak se dosazuje. Pokud zaschne pod 40 % výsadby, hajný nestačí se dívat jak mu mizí prémie (proto taky nemají rádi brigádníky kteří sázet neumějí a nic po nic neroste). Výsadba se dělá hustá proto aby se stromky rychleji zapojily a vytvořily pod sebou stín který nevyhovuje četné buřeni. Mimochodem, asi před 30 lety se sázelo smrku okolo 5 - 6 tisíc na ha, dnes do 4 tisíc na ha.

O tom, že holiny nejsou pro stromky vhodné je taky kus demagogie - kdyby to byla pravda neobjevoval by se nálet smrků na polích které přestaly být zemědělsky obhospodařované nebo dokonce na pozemcích okolo silničních staveb kde  je jsou ještě větší výkyvy teplot i větší sucha. stačí se podívat do prostoru okolo nájezdů na dálnice, svahy zářezů silničních těles či náspy. Je tam podstatně bhatší nálet než v těch  vysněných bezzásahových zónách.  A to tam je ještě horší mikroklima než na holině v lese nebo na poli.

Prostě je dobré se skutečně dívat a ne opakovat nějaké teorie.

0/0
26.9.2011 1:06

hariprasad8

Re: Všade, kde sú monokultúry smreku

Ještě k té třtině. Máme jí tady v chřibech dostatek právě na holinách. Právě proto pochybuji, že by zrovna třtina byl problém v uschlém lese nebo polomu. tam se jí tak dařit nebude. Stejně tak jsou její schopnosti zadržovat vodu mnohem lepší, než holá půda s malou vrstvou humusu a vyježděnými kolejemi po těžbě. Takže z hlediska zadržování vody je dobrá. Že udusí semenáčky? Ano, ale je to specifický problém hospodářského lesa a holin způsobených plošnou těžbou.

0/0
25.9.2011 21:36

habr

Re: Všade, kde sú monokultúry smreku

Staří lesníci tuto trávu na Šumavě přímo nemilovali, protože v ní semenáčky nevzklíčily. Takže když se vám rozroste v bezzásahových zónách a vytvoří svůj tradiční drn, máte po přirozené obnově. Pokud ne, tak mi někdy řekněte proč se ještě v polovině minulého století zalesńovaly holiny zarostlé touto travou které tam vznikly po kalamitě někdy koncem 19 století. Staří fořti mi vypravovali, že se drn narušoval i buldozery aby se povedlo alespoň něco vysadit.

A koleje po těžbě - to je přeci otázku zda se upraví a neupraví.

Zalesnění holiny musí být do dvou let a myslím do pěti let výsadba musí být stabilizována. Do té doby stačí povrch půdy (ne hrabanku na povrchu) držet jemné kořínky pod povrchem pokácených stromů. odotok se možná z těchto ploch zvýší, ale pokud se v lese hosdpodaří normálním způsobem, tedy běžné mýtní plochy cca do 1 ha plochy, tak zas tak velký problém není než když se zničí kůrovcem stovky hektarů ploch často v souvislých plochách. je třeba měřit odtok ne semenáčky.

0/0
26.9.2011 1:16

hariprasad8

Re: Všade, kde sú monokultúry smreku

Odtok je měřený od roku 1950 na Modravském potoce, kde byl v bezzásahové zóně rozsáhlý žír po kůrovci v letech 1992-2000. Graf má po celou dobu stále setrvalý průběh s pravidelnými výkyvy 800 - 1800 mm podle období a množství srážek.

Semenáčků je v zapojeném lese samozřejmě mnohom víc. Byly započítané jenom ty, které dosahovaly víc jak deset centimetrů. Hodně přeskakujete při čtení. Po žíru nebo po polomu se přirozeně nastartuje rychlý růst. Pokud uděláte holinu, ano, máte pravdu, pokud tam nevysadíte, tak zpomalíte vývoj zalesnění asi o 20 let. Viz expetiment v Bavorském lese, kde polovinu polomu vytěžili a druhou nechali bez zásahu. Bezezásahová zóna je dnes asi o 20 let dopředu. Po zásahu to skutečně zaroste travou, obevují se pionýrské dřeviny. Pokud je prostředí pro smrk vhodné (kyselé půdy ve vyš. pol.), tak teprve pak se objevuje zase smrk. Tady u nás je to spíše buk a habr. :-)

0/0
26.9.2011 10:18

Menetekel

Ty jejich zkušenosti jsou vidět hlavně v Tatrách

které zachvíli dopadnou jako Šumava.

+1/0
25.9.2011 11:39

energetik22

Nejdřív "Zelené", pak už to půjde samo podle logiky...

Jenže zatím jsou přemnožení a bez znalostí do všeho mluví tak dlouho, dokud nedostanou výpalné...

0/0
25.9.2011 11:34

log-out

Re: Nejdřív

Které zelené myslíte? Jako stranu je vůbec nemusím, ale zrovna kolem šumavy podporovali totéž, co tidle:

http://dopis.cspe.cz/index.php?lang=cz&page=signatories

Zdá se Vám, že to jsou lidé bez vzdělání v oboru?

0/0
25.9.2011 15:23

habr

Re: Nejdřív

Vzdělaní mohou být v oboru, ale to pro les nestačí pokud prosazují jen svůj obor.  Následky českého kůrovcového pokusu budou likvidovat ještě děti dnešních třicátníků.

0/0
25.9.2011 17:31

danny47

Neztrácet čas....

Jinými slovy - vy...t se na nejrůznější ekoaktývisty ...

0/0
25.9.2011 11:31

Duke._.Nukem

to mluvi za vse..

takze rada zni.."vse popilit",aspon ty potvory nebudou mit co zrat..;-D

0/0
25.9.2011 10:55







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.