- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
"...Lesníci ze správy šumavského parku zvažují, že se příští rok
pro změnu vypraví na exkurzi na Slovensko. To by již Tatry měly mít za
sebou všechny hlavní vlny gradace kůrovce..." Gradace kůrovce v Tatrách až příští rok? 7 let po kalamitě? A to si máme nechat líbit i na Šumavě. Vždyť už tady skoro není co by kůrovec sežral. A to že napadá i mladé stromky, to už na Šumavě také víme. Hold příroda se neřídí chytrými knížkami našich vědátorů, ale naši vědátoři by měli mít úctu k přírodě a nedělat haury, že vědí co bude. Vědí houby a dělají s tím machry. Na slovensku nezabralo práškování houbou, na Šumavě to museli zkusit taky - úspěch nulový. Hlavně že to stálo 6 milionu. Kolikpak z toho zůstalo v kase Jihočeské univerzity? Nebo přímo nějakého konkrétního člověka?
Kůrovec byl je a bude a do přírody patří, stejně tak, jako do hospodářských lesů patří zásahy proti němu. A Šumava ještě mnoho let nebude nic, než hospodářský, lidskou činností výrazně ovlivněný les.
Nooo, takže jí dejte pokoj, udělá si to vždy po svým....
Tyhle rozumbrady mám nejradši. A dřevo budem dělat z umělé hmoty, ne? Poradit s kůrovcem si uměli lesníci už před stovkami let, tohle není o žádném vyzrávání nad přírodou.
A co výzkum? Škody jsou ročně tak veliké, že už to přece stojí za to rozjet projekt "Jak zničit jednoho podělanýho brouka"? Budu se jen opakovat. Strom Kadidlovníku se brání proti škůdcům nadměrným roněním pryskyřice. Tato jeho schopnost by se dala využít. Umět geneticky naprogramovat stromy, aby si vytvářeli větší zásoby mízy a jejich poranění způsobilo i její větší výron, mohla by tato pryskyřice udusit své nepřátele, brouky. Je to nejméně invazivní způsob, jak zasáhnout do přírody. Strom by se chránil tam, kde zrovna potřebuje.
Už ti minule někdo odpovídal, že zdravý smrk se normálnímu stavu kůrovce brání stejně tak - zavalí pryskyřicí samečka který hloubí snubní komůrku. Takže kůrovec v normálním stromu likviduje jen oslabené stromy, stejně jako třeba šelmy nemocné zvířata.
Ale když je broučka moc, tak se neubrání ani super strom. Genetické zásahy do stromů bych raději nedělal - navíc hodně mízy potom mlůže zhoršit kvalitu dřeva a následně výrobků z něj.
Pokud něco, tak vyrobit tu látku kterou kůrovec označuje, že je strom, místo již obsazené.
Stačí plynová kapsle a brouk k uhyne...stačí pak takovou zavést pod kůru a strom zasažený plynem lýkožrouta vyhubí doba trvání cca 1 hodina lze uplatnit i cyklon typa A-,B,C
A strom zhyne hned po broucích...
příjezd odborníků z Bavorska kteří ten les nechali sežrat a nyní tam bez zásahu roste nový
a urobí sa tam bezzásahová zóna, skor alebo neskôr vznikne pustina. Až potom možno narastie odolnejší les. Ale samo o sebe chrániť monokultúru pred zásahmi človeka, keď ju človek vytvoril - to je pomýlená ochrana.
Ale ne, podívejte se na ilustrační snímek. Pod těmi sychými stromy už to zase vesele roste. Na ha bývá ke 2000 semenáčků. Přirozená obnova je nejlepší.
které zachvíli dopadnou jako Šumava.
Jenže zatím jsou přemnožení a bez znalostí do všeho mluví tak dlouho, dokud nedostanou výpalné...
Které zelené myslíte? Jako stranu je vůbec nemusím, ale zrovna kolem šumavy podporovali totéž, co tidle:
http://dopis.cspe.cz/index.php?lang=cz&page=signatories
Zdá se Vám, že to jsou lidé bez vzdělání v oboru?
Jinými slovy - vy...t se na nejrůznější ekoaktývisty ...